Přestala se mi nalévat prsa, a to se, do teď, dělalo mlíčko tak hezky. Přestalo mi odkapávat, když se bradavka podráždí, nebo když slyším pláč miminka. Vložky do podprsenky mám stále suché. A když si prso na zkoušku stisknu, nic neteče, nebo jen velmi málo průhledné tekutiny, která ani nepřipomíná mlíčko. Proč se mi to stalo?
Dělala jsem přeci všechno správně! Často přikládala, pila, vydatně jedla, byla uvolněná. Proč bych taky nebyla, když vše šlo tak pěkně? A teď tohle, po tom všem. Proč já? Jo, slyšela jsem, že se to stalo i jiným, ale u mě vše vypadalo tak dobře. Navíc, děťátko pláče, hlavně večer a v noci. Jasně, má hlad!

Připomíná vám tento scénář něco? Už jste o tom slyšela, nebo to zažila?

Ale co, když má miminko jen běžné novorozenecké koliky? Ty přece přicházejí nejčastěji večer a v noci. Co se vlastně stalo?

Co se ve skutečnosti stalo?

Vaše tělo vás zkouší, i když já bych to spíše nazvala, že vám vaše tělo dává dar! Příroda je mocná a tělo vás má rádo! Ví, že jste si toho od otěhotnění hodně vytrpěla. Ranní nevolnosti, únavu, motání hlavy, bolesti zad, zadýchávání se. Musela jste nosit dítě, dýchat za něj, živit ho, vylučovat jeho odpadní látky. Musela jste ho porodit a užít si pár trablí, abyste se rozkojila a vaše tělo vás za to všechno chce odměnit. Ví, že dokud se vám prsa budou nalévat, dokud za sebou budete nechávat loužičky kdykoli poběžíte k plačícímu dítěti, nebo kdykoli něco zavadí lehounce o bradavku a mléko se spustí, tak nebudete moci žít svůj život. Stále budete limitována kojením. Vaše tělo chce, abyste kojila a fakt, že kojíte, vás neomezoval v životě.

To, co se stalo, je naprosto přirozené a dojde k tomu u všech kojících matek. Pak už je jen na každé z vás, jak se s tím popasuje. Můžete ztratit víru v sebe sama a ve schopnost dítě ukojit, obrečet si to a doběhnout do obchodu pro umělou výživu. Můžete to pokládat za zkoušku, kterou překonáte a kojíte dál. Nebo to můžete považovat za dar, který vám vaše tělo dalo po všech těch útrapách, jakými jste si v uplynulých měsících musela projít.

Mléko se stále tvoří v dostatečné míře, jen to na vašich prsou není poznat, spustí ho pouze pusinka přisátého miminka a partneři „horňáci“ mají konečně volné pole působnosti bez strachu z potopy.

Pokud máte skutečně málo mléka, přestane dítě přibývat a hlavně močit. Jestliže močí a promočí zhruba 8 plen za 24 hodin, neviděla bych vaši „ztrátu mléka“ tak černě. Ohledně přibývání na váze, určitě není vhodné každodenní kontrolování hmotnosti. Hmotnost za 24 hodin je dost špatně měřitelná i za předpokladu, že vážíme nahé dítě před kojením a ve stejnou denní dobu. Jestliže přihlédneme k tomu, že dítko jednou může být vymočené a podruhé ne. Při každodenním vážení hraje roli i zpola naplněný močový měchýř, naměřenými hodnotami byste se mohla zbytečně stresovat a stres a obavy, nedůvěru v sebe sama, to je to, co nyní potřebujete ze všeho nejméně!

To, že je mléko po začátku průhledné, je opět z praktického důvodu, ať žije naše geniální příroda! Přední mléko je na žízeň, abyste byla schopná zajistit dítěti dostatečný přísun tekutin v horkých dnech, nebo situacích, kdy tekutiny více potřebuje (např. horečky), ale zbytečně ho nesytila. My v horku také nemáme takovou chuť k jídlu. Hutnější mlíčko na hlad přichází až ve druhé vlně, po odkojení předního. I u dětí platí, a malých miminek dvojnásob, že bez jídla chvíli vydržíme, ale nedostatek tekutin je vážný problém, který, v případě miminek, velice brzy ohrožuje život. V teplých dnech dávejte vypít přední mléko z obou prsou i za předpokladu, že normálně kojíte pouze z jednoho. A uvědomte si, že čajíčky do plného kojení nepatří. Vy jste schopná dítě uživit a zajistit mu dostatek tekutin, i za předpokladu, že na svém těle necítíte, že kojíte.