Kromě kohoutkové vody se doporučují přírodní pramenité, kojenecké nebo minerální vody, které jsou velmi kvalitní, čisté a neupravené, bez obsahu chemických přídatných látek. Vhodné jsou slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l, v období těhotenské nevolnosti raději neperlivé. V opodstatněných případech a po konzultaci s ošetřujícím lékařem může nastávající maminka zařadit do svého pitného režimu i vody silně mineralizované nebo léčivé, například pro doplňování hořčíku, jódu aj.

Dostatečný pitný režim je neméně důležitý i během kojení po porodu. Také v tomto období pomůže maminkám se zvýšenou únavou a bolestmi hlavy, navíc podpoří hubnutí poporodních kil. V pitném režimu po porodu by opět měla převládat čistá, neochucená neperlivá voda. Pro kojící ženy jsou k dispozici i různé speciální čaje. Řada maminek se domnívá, že musí hodně pít, aby měly dost mateřského mléka pro svoje děťátko. Hydratace těla je bezesporu důležitá, ale v případě tvorby mateřského mléka hraje nejdůležitější roli celková pohoda maminky.
Základy správné životosprávy včetně pitného režimu se u dětí utváří už od batolecího věku. Pokud dítě nevidí matku pít nebo ji vidí pít po celý den jen kávu, není divu, že nemá potřebu pít a odmítá vodu. Navíc děti netrpí pocitem žízně tak intenzivně jako dospělí, přitom i mírná dehydratace má u nich velmi výrazný negativní efekt. U dětí je tedy zásadní, aby jejich pitný režim sledovali rodiče a zároveň jim byli dobrým příkladem. Dítě, které nepije dost, je neklidné, zlobivé, má větší hlad nebo chuť na sladké. Ve školním věku pak může mít také horší výsledky, protože bude mít problém se soustředěním. Kromě toho může mít větší tendence ke vzniku obezity a řady metabolických chorob. Pití dostatečného množství vhodných tekutin totiž pomáhá lépe regulovat chuť k jídlu.
Základem pitného režimu dětí by měla být čistá voda. Ideální pro děti k pití jsou přírodní pramenité, kojenecké i minerální vody, které se vyznačují původní čistotou – do jejich přirozeného složení není nijak zasahováno, nesmí se používat chemické úpravy, nedezinfikují se. Vodu je pak možné ochutit ovocem nebo bylinkami. Pitný režim dětí lze zpestřit bezkofeinovými čaji, vhodné jsou zejména bylinkové (například heřmánek, roibos, citronová tráva, máta), a částečně také neslazeným mlékem.
U minerálních vod je důležité sledovat jejich celkovou mineralizaci a množství jednotlivých rozpuštěných látek. Největší roli hraje obsah sodíku, který by neměl převyšovat 100 mg/1 l – tento limit splňují všechny slabě i středně mineralizované a některé silně mineralizované vody. Pokud se dítě pohybuje v horku nebo intenzivně sportuje, může silně mineralizovaná voda plnit funkci iontového nápoje. V horku a při sportu z organizmu odchází nejen voda, ale i minerální látky (včetně sodíku), které je třeba tělu doplnit spolu s tekutinami. Silně mineralizované vody jsou vhodné také v případech, kdy dítě zvrací nebo má průjem.
Zcela vyhnout by se děti měly kofeinovým nápojům – káva, kolové nápoje ani energetické drinky do dětského pitného režimu nepatří. Dalším takovým nápojem je limonáda, kterou dítě nepotřebuje, žádnou výhodu mu nepřináší. Občas se může v pitném režimu dětí objevit domácí smoothies, připravené z ovoce a zeleniny. Džusy by dítě do 1 roku nemělo pít vůbec, potom 200 ml denně ve věku od 1 do 6 let a 250–350 ml ve věkuod 7 do 18 let. Ostatní sladké nápoje jako vodu se šťávou, domácí ledový čaj nebo slazené mléko by děti také neměly pít každý den, ale spíše výjimečně.
Zdroj, foto: AquaLife Institute