Mayové, a především jejich civilizace, nás nepřestávají fascinovat. Podívejme se podrobně na jejich tři nejvýznamnější města – na jejich příběh, rozmach i zánik. Prima ZOOM vám ukáže historii Tikalu, Chichén Itzá a Teotihuacánu.
Dalším vzrušujícím tématem jsou zombie – v kultu voodoo a populární kultuře druh nadpřirozené bytosti, oživlá mrtvola neboli nemrtvý. Vystupují především v hororech. Podíváme se trošku víc do historie na různá místa v Anglii, Německu nebo Rumunsku, kde se dají nalézt první stopy nemrtvých. Jestli se nebojíte, zapněte si v úterý večer Prima ZOOM.
Dvě fascinující témata zpracovává Prima ZOOM:
Od 31. 5. 20.00 – Záhady mayských metropolí
Záhady mayských metropolí (3 díly – premiéra úterý ve 20.00, opakování pátky ve 14.00)
31. 5. – Tajemství Tikalu
Město Tikal, v severní Guatemale, je jedním z nejdůležitějších archeologických nalezišť předkolumbovské mayské civilizace. Tikal bylo rozlehlé město o několika čtvrtích, s velkými chrámy, z nichž je jeden vysoký 70 metrů a s důmyslným vodovodním systémem. To vše sloužilo nejmocnějším mayským králům – bohům mezi lidmi. Kolem 10. století město ze záhadných důvodů zaniklo a jeho nádhera je znovu objevena až první západní expedicí o tisíc let později, ale archeologové neodhalili všechny stavby.
To se podařilo teprve nedávno, pomocí velmi silného laseru na palubě letadla, který zrentgenoval téměř 2000 km² pralesa a odhalil 60 000 ukrytých lidských staveb. Lidar, jak se laserový přístroj nazývá, odhalil i místo, o kterém se archeologové domnívají, že šlo o čtvrť Teotihuacánců, a chtějí dokázat, že obyvatelé Tikalu znali Teotihuacán. Teotihuacán bylo největší město ve Střední Americe, vystavěné na území středního Mexika, a bylo hlavním městem tajemné civilizace, která se snažila rozšířit svou říši. Architekti z Tikalu patřili mezi nejlepší stavitele mayské civilizace. Mayové využívali vápenec nejen jako stavební materiál, ale vyráběli z něj i sekery a kladiva.
Tikal zažil i krach a nadvládu jiného města, ale válečníci Tikalu, v čele s vládcem, dokázali svůj lid zase osvobodit. Jasaw Chan K´awill byl jedním z oslavovaných vládců a nechal vystavět na počest vítězství dva chrámy. Jeho syn Jikin nechal postavit jen jeden chrám, zato ten nejvyšší. V Tikalu žilo asi 60 000 obyvatel a město začalo mít nedostatek potravy a vody. Představitelé města vše řešili tak, že stavěli ještě více chrámů, prováděli více rituálů, ale příroda v okolí byla vyčerpaná a obyvatelé začali odcházet. A pak Tikal zanikl. Tikal ale ještě nevydal všechny indicie k odhalení života v Tikalu a archeologové stále přicházejí na nové informace.
7. 6. – Příběh Chichén Itzá
Roku 500 n. l. v srdci džungle Yucatánu začali první lidé, patřící k mayské civilizaci, stavět chýše zbrusu nové vesnice Chichén Itzá, aniž by tušili, že položili základ budoucímu nejmocnějšímu mayskému městu v Mezoamerice. Předpokládá se, že nově příchozí začali stavět právě na tomto místě, jelikož je zde přírodní zdroj pitné vody Cenote Cagrado – studna obětí. V 11. století se městský stát Chichén Itzá rozkládá v okruhu tří kilometrů s desítkami okázalých staveb a čítá téměř 50 tisíc obyvatel. První zdejší pyramida, vysoká dvanáct metrů, byla postavena svisle na jeskyni v hloubce 5 metrů. Jeskyně byla propojena s chrámem schodištěm, což bylo symbolem vchodu do podsvětí a mělo pro Maye zásadní význam. Mezi další skvosty Chichén Itzá patří Kukulkánova pyramida, 30 metrů vysoká, 55 metrů široká, byla zasvěcena hadímu bohu Kukulkánovi a tvořila náboženské centrum města. Jedna z prvních observatoří, postavená člověkem, se nachází právě v tomto místě a její unikátní architektura umožňovala měřit s neuvěřitelnou přesností dráhu hvězd.
Chichén Itzá se neustále rozšiřovalo, dobylo obchodní cestu k pobřeží a začalo být nejvýraznější hospodářskou mocností oblasti, jelikož jeho obyvatelé začali využívat námořní cesty. Obchodníci z Chichén Itzá zamířili i do vnitrozemí, až do Tuly, hlavního města Toltéků, a toto setkání způsobilo proměnu Chichén Itzá. Sláva Chichén Itzá stoupala, město se stávalo mocnější díky válečníkům, rozrůstalo se o obyvatele i o stavby a časem si podmanilo okolní města. Archeologové a vědci stále objevují nové artefakty či stavby, díky kterým se mohou více dozvědět o životě Mayů. Vědci stále neví, zda zánik Chichén Itzá zapříčinila přírodní katastrofa, nebo se město samovolně zhroutilo. Faktem je, že Chichén Itzá bylo neobyčejné město, které značilo vrcholný rozmach mayské civilizace.
14. 6. – Teotihuacán: Ztracené město
Město bohů, jak je nazýván Teotihuacán, bylo postaveno v 1. století n. l. a mělo stejný počet obyvatel jako tehdejší Athény. Je zde druhá nejvyšší pyramida na světě, Sluneční pyramida a celý Teotihuacán byl postaven bez kovu, podle dokonale pravoúhlého plánu, rozděleného do čtyř kvadrantů, ohraničených dvěma ulicemi, s orientací podle čtyř světových stran. V místě jejich křížení je pyramida Opeřeného hada, zasvěcená mocnému hadímu bohovi Quetzalcóatlovi a symbolizuje střed vesmíru. Je to nejtajemnější město v Mezoamerice a unikátní koncepce je dílem stavitelů, jejichž totožnost dodnes neznáme, protože tato civilizace po sobě nezanechala žádné stopy – ani původní název města. Teotihuacán byl pojmenován Aztéky, kteří toto opuštěné město objevili a zalíbilo se jim.
Archeologové odhalili v podzemí pod pyramidami různé artefakty, které přiřazují mayské civilizaci. Mayové byli dlouho považováni za mírumilovné, ale dnes už se ví, že praktikovali rituální obětování člověka bohům. V Teotihuacánu je vše postaveno v souladu s rituálním kalendářem, k čemuž používali teotihuacánskou měrnou jednotku – TMU, která se rovnala dnešním osmdesáti třem centimetrům. Teotihuacán se stal i hlavním centrem řemeslné výroby, k čemuž hodně využívali obsidián – a z města se stala největší ekonomická mocnost Mezoameriky. Jak rostla moc Teotichuacánu, rozrůstalo se i celé město, včetně pyramid, které začali stavět jiným stylem, a rozrůstal se i jeho vliv od území Mayů na jihu až po severní hranice mexického území.
Během pěti století se stal Teotihuacán postupně významným poutním místem, pak největším městem Mezoameriky a nakonec říší. Kolem roku 700 toto město zaniklo kvůli rozsáhlým požárům a jednou z hypotéz je, že došlo ke vzpouře níže postavených osob. Ve 13. století objevili město Aztékové, kteří jím byli okouzleni a uvěřili, že se jedná o opravdové město bohů.
Po stopách nemrtvých (repríza pátek 3. 6. v 15.05)
Hrad Muncaster je pro návštěvníky velice přitažlivým objektem, protože je opředen mnoha tajemnými historkami. Údajně na hradě straší, návštěvníkům se má zjevovat hned několik přízraků. Například bývalý hradní šašek nebo služebnice zavražděná před hradem. Největší senzací je ovšem duch holčičky Margaret, která se zjevuje v pokoji s tapisériemi. Na místo se vydávají vědci, by se pokusili tento jev vysvětlit. Některé jevy jsou schopni spolehlivě objasnit, jako třeba chlad v pokoji, otevírání dveří. Všechno má své logické vysvětlení v přírodě – vlhkost vzduchu, netěsnící dveře, stísněné prostory hradu.
Dalším tajemným místem jsou skaliska Cresswell v Anglii. Podle pověry je místní jeskyně zakletá a na jejích stěnách jsou tajné znaky. Rozluštění čarodějnických znaků mají na starosti vědci, kteří zkoumají jejich význam. Některé významy jsou jasné – ochrana před nemocemi, zlými silami či před neštěstím. Bývalý benediktýnský klášter v dolním Sasku je místem, kde se podle některých vědců vyskytují tzv. nemrtví – revenanté. Některé místní hroby mají specifické znaky – mrtvoly mají useknuté hlavy, kameny v ústech nebo položené na hlavě, jsou v rakvích přivázáni, přibiti a obráceni čelem dolů, někteří dokonce rozčtvrceni.
V Rumunsku hledá historik jednoho z nejznámějších nemrtvých – upíra. Objasňuje jeho magické schopnosti a vyvrací některé z fám – jeho ostré zuby a vysávání krve jsou prý fikce. Místní obyvatelé dodnes věří v negativní schopnosti nemrtvých. Proto se ještě i dnes v této oblasti objevují situace, kdy se vytahují mrtví z hrobu a dělají se opatření proti nemrtvým – probodávají se jim břicha.