Název knihy: Návrat domů
Autorka: Melanie Rose
Nakladatelství: Metafora, kniha z edice KASSANDRA
Vazba: paperback
Formát: 107 x 170 mm
Rok vydání: 2012
Počet stran: 400
Cena: 199 Kč

Ztratila paměť, ale ví, že se děje něco podivného. Je snad láska opravdu věčná? Od autorky neobyčejného příběhu Má noc je tvůj den. Všichni znají pravidla, jenom ona ne. Dokonce ani neví, kdo je a jak se ve sněhové bouři, ve které málem umrzla, ocitla. V rodině jejího zachránce se o ni postarají, ale Kate (jak si začne říkat, protože nezná ani své jméno) si připadá jako v podivném snu. Co si taky myslet, když domněle němé děvčátko promluví, aby jí sdělilo, že jeho mrtvá sestra ji čekala? Když se po domě možná promenují duchové, všude je samá záhada a nakonec se do všeho zaplete dívka z viktoriánských dob.

Je snad možné, že jsme žili už mnohokrát předtím? A že se v nových zrozeních můžeme vracet ke svým selháním, abychom je napravili, k dávným bolestem, abychom je utišili – ale zejména ke svým láskám, které nikdy nepominou…

Ukázka:

Narůstalo ve mně zoufalství, a kdybych jen mohla auto postrčit pouhou silou vůle, už bych jistě byla nahoře, ale takhle sebou auto těsně pod vrcholem najednou zacukalo a začalo neovladatelně sjíždět zpátky dolů z kopce. S plynový pedálem stlačeným až k podlaze jsem se zoufale snažila získat opět nad vozem kontrolu, ale kola stále prokluzovala, motor ječel vytočený do marných obrátek a auto se dál kolébavě sunulo dolů. Po několika hrůzných okamžicích, kdy nabíralo na rychlosti, skončilo obrácené napříč přes silnici s jedním kolem opřeným o malý stromek pod okrajem sněhem zasypané cesty.

Na chvilku jsem ztuhla ochromená šokem. Auto zůstalo v takovém úhlu, až jsem měla pocit, že nějak visíme dozadu. Natáhla jsem ruku a vypnula zapalování a najednou se všude rozhostilo ticho. Na přední sklo tiše dopadaly veliké sněhové vločky a já najednou uslyšela ostré prasknutí následované škrčivým a skřípavým zvukem tření a trhání kovu a dřeva.
Ohlédla jsem se přes rameno a s hrůzou uviděla, že tenký a sněhem pokrytý stromek, o který se mé auto zastavilo, se pod tíhou naloženého vozu láme. Každou vteřinou to mohlo povolit a auto by dál klouzalo směrem k mostu, který jsem přejela, anebo, což by bylo ještě horší, by spadlo rovnou do řeky.

Ticho přerušila Mici hlasitým zamňoukáním. Těch pár táhlých bolestných zvuků vycházejících z jejího hrdla mě probudilo opět k činnosti. Pomalu a opatrně jsem se v nejistě nakloněném autě posunula, odepnula si bezpečnostní pás a natáhla se dozadu pro kabát. Ten ležel na vrchu hromady mého majetku na zadních sedadlech, ale auto se pod tím pohybem otřáslo a zaskřípalo, a tak jsem se zase rychle stáhla zpátky a tiše seděla s rukama v klíně. Pohyby a zvuky ustaly.

Po chvilce jsem to začala zkoušet znovu. Natáhla jsem ruku k mobilnímu telefonu ležícímu vedle přepravky na vedlejším sedadle, ale mé třesoucí se ruce se jen podařilo ho shodit na podlahu, kam s bouchnutím spadl a zajel pod sedadlo zcela mimo můj dosah. Zadržela jsem dech a velmi opatrně, abych nenarušila rovnováhu auta, jsem natáhla levou ruku k držadlu přepravky a přesunula si ji do klína. Změna poměrů zapříčinila, že se auto skřípavě zachvělo, ale nepohnulo se. Druhou rukou jsem se pomalu pokoušela otevřít dveře na své straně. Zdály se hrozně těžké, protože náklon způsobil, že jsem je musela tlačit nahoru a současně od sebe.       
S přepravkou zaklíněnou mezi volantem a vlastním tělem jsem s použitím veškeré síly paže a ramene znovu zatlačila do dveří. Na chvilku jsem se bála, že jimi vůbec nepohnu, ale pak se zhouply a otevřely. Auto se v náhlém vzepětí ještě víc opřelo o stromek a dovnitř vletěla hromada sněhu a zastudila mě na tváři, ruce a noze. Stromek zapraskal pod váhou kovu, načež se najednou zlomil a uvolnil tak autu cestu dolů.

Na zlomek vteřiny se zdálo, že se vůz vznáší ve vzduchu.

Knihu Melanie Rose Návrat domů koupíte v knihkupectví nebo na internetu v nakladatelství Metafora.