Tuto titulní větu možná někdy pronesl či naopak slyšel každý, kdo má u svého domku nebo chalupy alespoň malou zahrádku nebo nějaký ten rovný soukromý plácek. Češi jsou milovníci bazénů a řada těch movitějších už u svých vil bazén dávno má. Člověk ale nemusí být nijak extra bohatý, aby si mohl dopřát „luxus“ vlastního bazénu, kam nemusí platit vstupné, může se zde ráchat klidně i bez plavek a to od rána do večera. O tom, jakou legraci s bazénem zažijí děti, není ani třeba hovořit.

Nejjednodušším a také nejekonomičtějším způsobem je pořízení rodinného nafukovacího bazénu s pružnou konstrukcí. Vedle skákacích trampolín patří společně s trochu dražšími nadzemními bazény mezi nejoblíbenější doplňky městských i vesnických zahrad. Jsou vyrobeny z třívrstvého PVC a mají vrchní nafukovací límec. Nemusí se nijak stavět a budovat, po nafouknutí se napouštěním vody začne bazén „stavět sám“.

Dříve, než s nadšením koupíte první krabici v akci v hypermarketu nebo prodavačem vychvalovaný bazén v hobby marketu či specializovaném obchodě, dopředu si rozmyslete všechny důležité okolnosti, abyste si s bazénem následně užili hodně zábavy a co nejméně starostí. Následující rady v obecné podobě platí pro pořízení všech druhů nadzemních bazénů, tedy i plastových či foliových.

1. Ujasněte si, pro koho bazén pořizujete

Zní to banálně, ale příliš malý nebo velký, hluboký nebo naopak mělký bazén může vaše budoucí potěšení z chladivého osvěžení poněkud pokazit. Nejmenší typy nafukovacích nadzemních bazénů s pružnou konstrukcí, když pomineme malé plastové bazénky, které propíchne každá větvička, se velikostně pohybují v rozměrech kolem 1,80 m x 0,5 m a hodí se spíše jako brouzdaliště pro děti. Na druhou stranu pořizovat dětem solidní šestimetrový ovál, který má výšku 1,2 metru, kde vůbec nedosáhnou na zem, je dost nešťastné.
Nafukovací bazény navíc musí být naplněné vodou až po určený okraj, aby si zachovaly stabilitu a tak se nemůžete utěšovat myšlenkou, že vodu napustíte jen napůl.

2. Ujistěte se, že máte vhodnou a také dostatečně velkou, hladkou a rovnou plochu

V prvé řadě pracujte s čísly a ne odhady. Krom faktu, že se bazén musí na dané místo vejít, přemýšlejte také nad tím, aby na místo dopadalo co nejdéle slunce, aby poblíž pokud možno nestály stromy, které budou stínit a navíc z nich budou padat listy přímo do vody. Dále si uvědomte, že potřebujete mít v dosahu přívod vody, u většiny bazénů také elektrického proudu pro čističku a také prostor pro vypouštěnou vodu! To je nesmírně důležité, protože až budete bazén vypouštět, budou to řádově tisíce litrů vody a mohli byste si také vyplavit sklep.

Daná plocha musí být také zcela rovná. Jakákoliv nakloněná rovina znamená, že se voda bude navalovat na jednu stranu, rozhodí přirozený tvar bazénu, bude se přelívat a bude hrozit poškození bazénu. Hladký povrch je zase nutný kvůli nebezpečí poškození dna drobnými kamínky a také kvůli tomu, že plastová podlážka bude tlakem vody na zem vyloženě natlačena – každá ostřejší hrana pak bude pro holá chodidla velmi nepříjemná.

3. Uvědomte si náklady na provoz

Pořízení bazénu není jen otázka jeho nákupní ceny, která může u toho nejmenšího zmiňovaného začínat již na 800 korunách a vyšplhat se třeba na patnáct tisíc za šestimetrový ovál s pískovou filtrací. Vůbec první důležitou položkou je voda. Takový standardní a hodně oblíbený bazén o rozměrech 3,66 m x 0,76 m má objem 7 991 litrů. Sice ho nenaplníte až po okraj, ale počítejte s tím, že ho budete časem doplňovat, jak se voda bude odpařovat, vycákáte ji nebo ji budete částečně měnit kvůli čistotě. Cena vody se v jednotlivých regionech liší, ale vysoká je všude.

Čistota bazénu je další věc. K menším bazénům se v sadě většinou prodává levnější kartušová filtrace, ale pokud hodláte mít bazén na zahradě v použitelné podobě od konce jara do podzimu, bude to chtít kvalitní pískový filtr. Ten stojí několik tisíc a písek do něj se také nebere z dětského pískoviště, ale kupuje za pár stovek.

Další položkou je bazénová chemie. Zde je dobré uvědomit si, o jak velký bazén se vlastně budeme starat a co k tomu opravdu potřebujeme. Z velkých sad s mnoha různými lahvičkami jde laikovi často hlava kolem a v podstatě netuší, co s nimi. V zásadě potřebujete mít k delšímu provozu malou sadu na testování pH vody a k tomu přípravek na úpravu pH. Na desinfekci, ať už prvotní, šokovou nebo údržbovou vám bohatě a bezpečně postačí běžně dostupné savo. Použití je velmi jednoduché a chlornan sodný se vypořádá s bakteriemi a řasami, které by se chtěly v bazénu usadit. Vy sami se ho ale obávat nemusíte, ve vodě se rozkládá, a tak stačí jen dodržet správné dávkování a zhruba za půl hodiny po desinfekci můžete směle do bazénu.

Uvědomělí majitelé bazénů ještě doplňují ochranu vody například o ultrafialové průtokové zařízení, které vodu rovněž dezinfikuje. Spolu s filtrací (kartušovou i pískovou) však toto zařízení polyká elektrický proud, který je také třeba započítat do nákladů.
Vděčnou a navíc jednorázovou investicí jsou naopak tzv. solární plachty, které, natažené přes bazén, dokáží vodu ohřívat. Málokdo totiž bude schopen bazén naplnit pěti tisíci litry teplé vody. A věřte tomu, že než se taková masa ledové vody ohřeje na přijatelnou teplotu, může to i v parném létě trvat pár dní. Solární plachta na třímetrový bazén vyjde na cca 500 Kč.

Jako poslední věc budete potřebovat alespoň nožní pumpičku na nafouknutí bazénu, což vás vyjde opět na 200 – 300 korun. Ústy tyto bazény opravdu nafouknout nejdou. A nebudete potřebovat i schůdky?

Nebojte se, a jděte do toho

Předcházející výčet neslouží rozhodně k tomu, aby vás od koupě nového bazénu odradil. Měl by sloužit spíše na principu „dvakrát měř – jednou řež“. Pokud si dopředu ujasníte, jak moc to se svým budoucím bazénem a jeho využíváním myslíte vážně, tím lépe budete postupovat při jeho pořizování. Rozšířená výbava vás vyjde většinou levněji, pokud ji koupíte v setu. Zde je ale potřeba dávat si pozor, zda se nejedná o doplňky typu „aby se neřeklo“. To platí zejména pro vybraný druh filtrace. Raději si mírně připlaťte za dobrý přístroj, než abyste v průběhu let utratili mnohem více za servis, neustálou výměnu vody nebo abyste na stavění a plnění bazénu další léto raději rezignovali.

Od prodejců tohoto sortimentu si nechte poradit, ale jak už bylo naznačeno, nenechte se nalákat na zbytečnosti. Na údržbu běžného rodinného bazénu nepotřebujete ani „malou chemickou továrnu“, ani elektricky vyhřívaná topítka.

Spíše se doma rozumně domluvte, kdo se bude o bazén starat, aby nedošlo na trapné výmluvy nad zelenou vodou a pak už si jen užívejte chladivého objetí svého vlastního bazénu uprostřed parného léta.