Nožičky do X nebo do O je třeba u dětí odhalit včas

Také už vás při letmém pohledu na nohy lidí spěchající před vámi napadlo, jak málo z nás má dokonale rovné nohy?Přitom by nejspíš stačilo, abychom se všichni dostali krátce po narození do rukou vzdělaného fyzioterapeuta a rodiče se s námi naučili správně cvičit. Nejspíš bychom si také ušetřili mnohozdravotních komplikací.

„Tahle délka sukně mi nesluší, mám v ní křivé nohy,“ posteskne si možná leckterá z nás v kabince obchodu při zkoušení oblečení. Muži tyhle starosti nemívají a většinou ani moc neřeší, že jim ze šortek vyčuhují čitelně zakřivené nohy.To si spíš postěžují na bolesti kolen nebo zad. Jenže podstata je stejná – nohy do X (tzv. pronace, kdy se chodidlo vychyluje směrem dovnitř) nebo do O (tzv. supinace, kdy chodidlo míří směrem ven) nejsou jen estetický problém, ale především skrytý důvod mnoha zdravotních obtíží.  

Ideální čas na vyšetření? Hned po šestinedělí

Chybné postavení nohou je třeba řešit co nejdříve. Jinak má v budoucnu vliv na úrazy kolene, brzké opotřebení chrupavky kyčelního kloubu, bolesti dolní části zad a pánve a kostrče. Důležité však je přijít na odchylku ve vývoji včas a zahájit léčbu pravidelným prováděním speciálních cviků.

Dispozice k tomu, zda dítě bude mít nožičky do X nebo do O,vzniká již v kojeneckém věku. Postavení dolních končetin je totiž závislé na zapojení svalů, které tvarují páteř, a tím i na nastavení kostí – například pánve a stehenních kostí. Vzájemná souhra svalů se dá po narození vyšetřit, a pokud něco nefunguje správně, je možné začít vše okamžitě napravovat. A kdy  nastává nejvhodnější doba pro vyšetření dítěte? Nejlépe je přijít s miminkem někdy po šestinedělí, mezi 6-8 týdnem po narození. Preventivní prohlídka tak může ušetřit mnoho nepříjemností a starostí v pozdějším věku.    

Nic se nesmí uspěchat

Vždy, pokud nefunguje základní svalová souhra, nastává riziko, že postavení nohou bude směřovat do X či do O. Na vývoj lidské nohy má ovšem vliv mnoho dalších faktorů. Jedním z nich je především postavení nožní klenby. U dětí trpících plochonožím mají kolínka tendenci se přibližovat k sobě, tedy do X, důležitý vliv má i posílení svalstva nohou a bříška. Je důležitá  posloupnost jednotlivých vývojových fází u dětí, protože také jejich dodržování ovlivňuje správný psychomotorický vývoj dětí již od kojeneckého věku. Je nutné respektovat jednotlivé vývojové fáze a nesnažit se nic uspěchat. Rodiče někdy mají tendence „přeskakovat“ období, kdy batolata lezou, a snaží se děti předčasně posazovat. Jenže lezení a samostatné posazovaní z kleku je velmi důležitou vývojovou fází, která má vliv i na postavení nožiček. Období lezení klidně trvat i několik měsíců, ale je zcela zásadní pro řádné procvičení a posílení všech důležitých svalů, které pak dítěti umožní postavit se a začít chodit. Čím více překážek prý děti v tomto období překonávají, tím lépe pro ně.

Prohlídka a konzultace dodají klid

Možná teď přemýšlíte, jestli může odchylku ve vývoji postavení nožiček u kojence rozpoznat třeba sama maminka… U novorozenců je třeba si všímat postavení pánve a rozsahu pohyblivosti kyčlí. Pokud je totiž rozkročení kyčlí více jak 90 stupňů, jde vždy o rizikový faktor. Pro laika je ale dost těžké situaci posoudit. Proto je včasná prohlídka novorozence u fyzioterapeuta určitě vhodná. Každopádně vám dodá klid a dozvíte se i konkrétní odborné rady a doporučení, jak případně přesným cvičením daný stav řešit. Doporučuji osobní návštěvu, protože cviky je dobré vidět (nelze je popsat pouze slovy) a vyzkoušet si jejich správné provedení na miminku pod dohledem specialisty. Zároveň je důležité znát vhodné držení dítěte při cvičení i vědět, jaké reakce byste měli u miminka sledovat.

Sedí vaše dítě správně?

Doporučit konkrétní cviky ve chvíli, kdy již nejde o prevenci, ale léčbu, může opravdu jen odborník. Jedním z velmi častých nešvarů, jichž se děti dopouštějí, a které vede i k chybnému postavení nohou, bývá špatné sezení.A to mohou rodiče snadno ovlivnit a upravit sami. Malé děti si rády sedají tzv. do „W“, kdy zadeček vloží mezi šlapky a špičky se přitom na zemi přiblíží k sobě. To je ale chyba, kterou by se měl rodič snažit dítě odnaučit. Naopak správné je buď sezení přímo na patách, nebo tzv. přímý sed s nohama před sebou – ten je pro dítě nejvhodnější. Zároveň je však třebaohlídat, aby sedělo s rovnými zády a nehrbilo se. Pro děti, které mají sklon k nožičkám do X, je vhodný i tzv. turecký sed, ale ten představuje pouze doplnění cviků, které rodičům ukáže fyzioterapeut nebo podolog.