Místo činu - jižní Morava

Naše rodina pravidelně tráví převážnou část dovolené na kolech. Jedním z prvních míst, kam jsme se před lety, když byly děti malé, vydali, byl jih Moravy, Lednicko-Valtický areál a jeho okolí.  A od té doby se tam rádi vracíme. Je to krásný kraj a na cyklistiku ideální.

Alespoň pro mě - nemusím šlapat do krpálů ani se s hrůzou v očích pouštět do nebezpečných sjezdů :-). Mužská většina naší rodiny, na rozdíl ode mne, však nemá pud sebezáchovy ani zodpovědnost, takže drandí z kopců co to jde a ještě si radostně sdělují, jaké rychlosti dosáhli.

Stalo se pravidlem, že když se do údolí pod kopec, kde na mne čekají, časem dostavím i já (já si totiž jízdu vychutnávám) zdravíme se: ”Nazdar slimáci!”
Tehdy, na rovinaté jižní Moravě, byl pořádný sjezd z kopce opravdu ojedinělou událostí – jako například prudká cesta z vyvýšeniny Rajsna do Valtic. Chlapi šlápli do pedálů a fičeli mezi vinicemi až kamení odletovalo.

Svým obvyklým tempem jsem jela za nimi a když jsem zabočila za první dům v obci, naskytl se mi zvláštní obrázek – všechna kola na hromadě, nejmladší syn svlečený do půl těla a s nasupeným výrazem ve tváři...  V první chvíli to vypadalo na hromadnou havárii, ale krev netekla. Co se tedy stalo? Při jízdě z kopce nabral do rukávu čmeláka. Ten ho pod paží a na zádech několikrát pokousal. Nedošlo sice k velké fyzické újmě, ale chlapeček v té době četl knížku Ondřeje Sekory Čmelák Aninka a sledoval Večerníčky s včelími medvídky, takže teď nesl velmi těžce, že ho ten malý roztomilý tvoreček pokousal!

Po zbytek dovolené jsme se navzájem zdravili: “Nazdar čmeláci, nazdar slimáci!”

Asi zbývá jen dodat, že kdykoli se na Rajsně u Valtic vyskytneme, vždy si na čmeláka vzpomeneme.

Přikládám i fotky z "místa činu", krásné jižní Moravy.