Mléko v jídelníčku batolat? Těm českým chybí

Jak pozitivně nastartovat zdravý vývoj dětí? Naučte je dobrým stravovacím návykům. Ty se začínají formovat už v batolecím věku, a k tomu neodmyslitelně patří dostatečná konzumace mléka. Z nedávné studie vyplynulo, že české děti mají mléka málo, což může mít za následek například pomalejší růst dítěte anebo svalovou slabost. Proč by batole mělo dostávat pravidelně mléko? Kolik ho do jídelníčku zařadit? A jaké mléko vůbec vybrat?

Správná výživa batolete se zásadně podílí na programování jeho metabolismu do dalšího života. V období od 1. do 3. roku se totiž formuje vztah dítěte k výživě a stravovacím návykům. Jídelníček batolete má obsahovat kromě masa, ryb, drůbeže, vajíček, luštěnin, cereálií, ovoce a zeleniny i dostatečné množství mléka a mléčných výrobků.

„V batolecím období dítě velmi rychle roste a celkově se vyvíjí jeho organismus. Proto mají děti do zhruba tří let věku výrazně vyšší nároky na skladbu stravy než starší děti nebo dospělí. A právě díky mléku můžeme malým dětem dodat přesně ty živiny, které potřebují, jako jsou mikronutrienty - železo, vápník, vitamin D,“ říká MUDr. Radana Kotalová z Pediatrické kliniky FN Motol. Právě vyjmenovaných mikronutrientů přijímají batolata v běžné stravě nedostatek.

Správné kroky ve výživě batolat

1. Nenuťte dítě do jídla. Pokud nějaké potraviny odmítá, nabízejte mu je opakovaně ale nenásilně.
2. Nepodávejte batoleti drobné, tuhé a obtížně rozpustné potraviny.
3. Protože dítě má malou kapacitu žaludku, podávejte stravu minimálně v 5 porcích denně.
4. I po zavedení pevné složky potravy nepodceňujte roli mléka v jídelníčku dítěte.
5. Po 1. roce se doporučuje podávat 300-330 ml mléka denně, po 2. roce alespoň 125 ml, nejlépe mléko speciálně určené batolatům

Studie: Batolata mají málo mléka

Nedávná česká studie1 ukázala, že děti konzumují málo mléka. Současně vyšlo najevo, že každé čtvrté batole nedostává mezi druhým a třetím rokem života už vůbec žádné mléko. V prvních třech letech dítě velmi rychle roste a téměř zdvojnásobí svou výšku. Tomu musí být přizpůsobené i množství živin, které v tomto období dostává. Potřebuje například až 4krát více železa než dospělý člověk nebo dvakrát více vitamínu D (na kilogram váhy).

Když je nouze o železo a vitamin D…

Nedostatkem vitaminu D trpí podle studie 62 % českých batolat, nedostatkem vápníku 36 % a kvůli nedostatku železa se 10 % půlročních až ročních dětí potýká dokonce s chudokrevností nebo nechutenstvím.

Dlouhodobý nedostatek vyjmenovaných živin může způsobit potíže. Například absence železa nemusí mít u kojenců příznaky žádné. Anebo se naopak projeví razantně, a to:

• únavou
• slabostí
• závratěmi
• zimomřivostí
• sníženou chutí k jídlu.

Dlouhodobý nedostatek železa může způsobit zvýšenou náchylnost k infekčním onemocněním a pomalejší psychomotorický růst a vývoj dítěte.

V případě nedostatku vitaminu D může dojít například k:

• zpomalení růstu
• apatii naopak zvýšené dráždivosti
• svalové slabosti
• sklonu k častějším respiračním chorobám.

Dlouhodobý nedostatek vede ke vzniku onemocnění zvaného křivice.

5 rad, jak se vyvarovat nedostatečnému příjmu železa a vitaminu D

1. Udržte mléko pro batolata ve stravě dítěte alespoň do tří let.
2. Dítěti dávejte alespoň 330 ml mléka pro batolata.
3. Nezapomínejte na pestrý a vyvážený jídelníček (zařaďte také červené maso, tučné ryby, vajíčka…).
4. Choďte na procházky. Vitamin D totiž dítě získává také ze sluníčka.
5. S kravským mlékem ještě vyčkejte (má málo železa, vitamínu D a příliš mnoho bílkovin).

Je rozdíl mezi batolecím a kravským mlékem?

Podle výživových doporučení je pro batolata optimální, když přijme alespoň 330 ml mléka denně. Dalo by se tedy říci, že pro dostatečný přísun živin postačí nalít dítěti v průběhu dne třeba dvě sklenice mléka nebo mlékem zadělat obilnou kaši. Není to tak docela ale pravda! „Běžně dostupné kravské mléko se od batolecího mléka výrazně liší. Kravské mléko není příliš bohaté právě na živiny, které dětem chybí. Z tohoto pohledu se ukazuje jako výhodnější zařazovat právě batolecí mléka,“ vysvětluje MUDr. Kotalová.

Na rozdíl od kravského mléka dodá to batolecí dítěti mezi 1. a 3. rokem optimální množství nezbytně důležitých živin pro jeho správný růst, vývoj a rozvoj paměti a koncentrace. Kvalitní batolecí mléko poskytne ve 330 ml dítěti kolem 60-70 % doporučené denní dávky železa, zatímco kravské mléko jen zhruba 25 %.

Ještě větší rozdíl je u vitaminu D, kde stejné množství batolecího mléka dodá více jak 90 % doporučené denní dávky, zatímco obyčejné mléko naprosté minimum - méně než 2 %. Kravské mléko má navíc vysoký obsah bílkovin a některých minerálních látek (například sodík), které zatěžují ledviny dítěte, čímž se zvyšuje riziko obezity. Také z tohoto pohledu je vhodné zvolit mléko určené speciálně pro batolata, které dodá jen poloviční množství bílkovin než mléko kravské.

Rozdíly ve výrobě batolecího a kravského mléka

Batolecí mléko se vyrábí ve stejných podmínkách jako mléko kojenecké a za stejných legislativních požadavků jako na výrobu dětské výživy s věkovým určením. To se týká i kvality surovin. „Například tolerance pro nežádoucí bakterie je zde nulová. To samozřejmě neplatí o výrobě běžného kravského mléka,“ vysvětluje MUDr. Kotalová.