Modrá krev - Nostitzové

Když se vysloví jméno Nostitzů, většině se vybaví dnešní Stavovské, původně Nostitzovo divadlo v Praze. Dokumentární cyklus o české šlechtě, která hrdě navazuje na kořeny svých slavných předků je tu s dílem Modrá krev – Nostitzové.

První písemná zmínka o rodu je datována rokem 1280. A mezi prapředky patří i královský pár Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna. Jejich potomky jsou ovšem i další významné české aristokratické rody, například Colloredo-Mannsfeldové, Czerninové, Kinští, Kolowrat-Krakowští, Lobkowiczové, Schwarzenbergové a Sternbergové.

Původní sídlo hornolužického rodu Nostitzů bylo na hradě Nostitz u Budyšína. Prvním Nostitzem v Čechách byl Hanuš z Nostitz, který se roku 1528 usadil v Praze. Tato rodová větev však nezasáhla významněji do českých dějin a v 18. století vymřela. Potomci Kašpara z Nostitz založili další rodové větve a získali významné postavení a majetek v Čechách.

Mezi významné předky Nostitzů patří Otto Nostitz (†1630). Ten položil v 17. století základy moci a bohatství Nostitzů v Království českém. Ve službách Habsburků se stal úspěšným politikem, zastával úřad místokancléře a říšského dvorního rady. Zakladatelem linie Nostitz-Rienecků, která přišla z Lužice do Čech, byl Jan Hartwig, nejvyšší kancléř českých zemí.
Asi nejznámějším z rodu Nostitzů je František Antonín Nostitz-Rieneck (1725–1794).

V pořadu Modrá krev – Nostitzové se dozvíte, že byl velmi vzdělaný, zaznamenal i velkou politickou kariéru, stal se nejvyšším purkrabím pražským a prezidentem královského gubernia. Hájil již tak omezená práva Království českého proti centralistickým snahám Vídně. Ač byl sám německé národnosti, patřil mezi význačné obhájce českého jazyka. Ze svého pražského paláce vytvořil centrum společenského života, kde se setkávali aristokraté i významní učenci. Zbožňoval technické a vědecké novinky. Nejen že nechal zbudovat 1. hromosvod v Čechách, nechal také své děti očkovat! Výchovu svých synů svěřil takovým slavným českým vlastencům a učencům, jako byli Josef Dobrovský a František Martin Pelcl.