Minulý týden celý svět zaplavila zpráva o odstoupení papeže Benedikta XVI. ze své funkce. Většinu lidí to velmi zaskočilo, protože není zvykem, aby papež sám od sebe odstupoval. Já naopak oceňuji jeho přístup, protože pokud se na vykonávání funkce již necítí, sám se jí vzdá. Nejsem věřící, takže na tento akt pohlížím okem laika.

Chtěla bych zde napsat pár řádků o mém setkání s papežem Benediktem XVI. při generální (veřejné) audienci dne 7.3.2007. V té době jsem byla na poznávacím zájezdu v Římě. Od neděle do úterý jsme měli na programu prohlídku města a památek s průvodcem. Navštívili jsme vše, co se dalo. Ve středu ráno u snídaně nám náš delegát řekl, že přinesl pozvánky na generální audienci u papeže. Je to vlastně pravidelné setkání papeže s lidmi, které se koná každou středu v 10.30 hod. (pokud je papež v Římě). V létě probíhá audience na náměstí sv. Petra, od podzimu do jara v audienční aule Pavla VI. Tato aula pojme 10 000 lidí a audience trvá asi 1,5 hod. Zúčastní se jí papež a biskupové, kteří mluví jazyky přítomných lidí.

Při vyzvedávání pozvánek každý nahlásí, z které země přichází a podle toho vyberou biskupa. Samozřejmě není pro každý jazyk jeden, ale třeba pro Čechy, Slováky a Poláky byl polský. Já jsem nejdříve váhala, jestli mám jít nebo ne. Přemýšlela jsem, jestli to bude mít pro mne - nevěřícího člověka - nějaký význam. Nakonec zvítězila zvědavost, pozvánku jsem si vzala a šla s ostatními. Předem jsme byli poučeni o tom, co si smíme vzít s sebou a jak bude vše probíhat. Téměř hodinu před začátkem audience jsme procházeli přísnými kontrolami a vešli do audienční síně. Asi polovina míst byla již obsazena a stále přicházeli další a další lidé. Slyšela jsem kolem sebe angličtinu, němčinu, italštinu, slovenštinu a další jazyky. Ani jsem nedokázala určit, odkud ti lidé jsou. V první chvíli mne napadlo, jak tato směsice lidí porozumí všemu, o čem se zde bude mluvit.

Přesně v 10.30 hod. se na velkoplošné obrazovce objevil průvod papeže a biskupů. Venku je zdravili lidé, kteří se na dnešní audienci nedostali. Trvalo to docela dlouho, než papež s doprovodem přišel do audienční síně a posadili se na svá místa. Nejprve papež přečetl projev k věřícím - promluvu, krátce se zmínil o aktuálních problémech ve světě. Potom požehnal přítomným poutníkům a biskupové vše překládali do jazyků srozumitelným všem přítomným. Byli jsme poučeni, že až pozdraví naši skupinu, máme si stoupnout a zamávat. Nakonec proběhla společná  modlitba, která byla napsána v italštině na rubové stránce pozvánky. Jelikož věřící své modlitby znají, odříkávali si ji každý ve svém jazyce. V této chvíli mi úplně přeběhl mráz po celém těle. Uvědomila jsem si, jak tito lidé mají k sobě blízko. Je úplně jedno, jakým jazykem mluví a odkud jsou.

Stačí jen chvíle při modlitbě a všichni si rozumí. Nyní vůbec nelituji, že jsem na audienci šla. Takovouto atmosféru už třeba nikdy nezažiji. Opravdu úžasná chvíle. Pokud budete mít cestu do Říma, určitě si udělejte čas a zúčastněte se také. Stojí to za to! 

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10