Morčata a jejich smyslové vnímání

Jak je patrné, morčata jsou společenská zvířata. Jedna z přirozených schopností pro ně je, že žijí ve skupinách. Ve světě proběhla už řada výzkumů, které se zabývaly sociálním chováním těchto hlodavců, a zjistilo se, že morčata ovládají celý komplex sociálního chování. Samozřejmě jako u každého zvířete, tak i u morčat sehrávají jednu z nejdůležitějších součástí jejich smysly.

Sluch - pojďme si říct něco o stavbě ucha a přijímání zvuků. U morčat má hlemýžď vnitřního ucha čtyři záhyby, to u myší, krys nebo u člověka jen dva a půl. Tím pádem mají morčata daleko více sluchových buněk, takže i velmi dobře až dokonale vyvinutý sluch.  Mladý člověk může zaznamenat zvuky do 20 000 Hz, kdežto morčata až do 33 000 Hz. Z toho je patrné jak zvířata, nejenom morčata, ale všeobecně, jsou na tom se sluchem daleko lépe než lidé.

Čich - tento smysl je důležitý z hlediska kontaktu mezi jednotlivými morčaty a také pro pohlavní chování. Samečci, kteří jsou schopní páření, si značkují území výměšky, což je pro ně důležité. Pro změnu samičky, které se nechtějí pářit, změní svoje chování a také použijí speciální pachy. Tato zvířata žijí v sociálním společenství, takže se vzájemně rozpoznávají čichem. To platí i pro mláďata, která se ztratí a posléze se třeba najdou. Pokud se to ovšem opakuje, matka už je podruhé nepřijme zpátky. Když morčata značkují svoje teritorium svými tělesnými výměšky, znamená to, že se cítí dobře a jsou spokojená. Naopak v cizím prostředí se cítí neklidně a nejistě, což se může a většinou se i projeví velmi velkou plachostí. Když srovnáme morče a člověka, musíme si uvědomit, že minimálně s čichem jsou na tom daleko lépe. Jejich čichové vnímání je u nich vyvinutější tisíckrát více čili vnímají pachové informace, které my nejsme schopni postřehnout. Co se týká potravy, je čich neméně důležitou součástí. Morče pozná podle vůně i svého páníčka.

Zrak - díky umístění očí mohou morčata vidět jak dopředu, tak i do stran, aniž by musela jakkoliv pohnout hlavou nebo tělem - to jim umožňuje skoro pohled kolem dokola. Mají celkem široké zorné pole, to se využívá hlavně a především v divoké přírodě na ochranu před svými přirozenými nepřáteli.  Morčata díky svému zraku dokážou rozeznat čtyři základní barvy - červenou, zelenou, žlutou a modrou. Podle toho si dokážou také vybrat svou potravu. 

Hmat - hmatové vousy se nacházejí kolem tlamičky a čenichu. Díky tomuto vjemu dokáže morče zjistit v úplné tmě, jestli se někde svede protáhnout nebo jestli před ním neleží nějaká překážka. Plemeno rex má tyto vousy zkrácené a částečně zvlněné. Plemena merino, alpaca a kadeřavá morčata je nemají pevné a rovné, ale také zvlněné, tím je oslaben jejich orientační smysl.  

Chuť - pokud morčata nemohou nebo nedokážou jednoznačně určit potravu čichem, zkusí to s chutí. V tomto případě se řídí instinktem a zkušeností při rozlišování mezi dobrou a špatnou potravou. Morčata dávají přednost sladké chuti před kyselou.  Hořká příchuť jim nevadí, když okusují pampelišky, ale jinak ji nemusí. Pochopitelně se najdou i morčata, která jsou mlsná a jen tak Vám něco, co jim dáte k jídlu, nesnědí. 

Dodatek k vjemům - měli byste zohlednit jejich jemné smyslové vnímání. Silné odéry, například cigaretový kouř nebo čistící prostředky dráždí jejich čenichy a nejsou pro ně vůbec dobré. Rychlé pohyby, které člověk vede shora, například, když je nad klecí nebo něčím, kde jsou umístěna morčata, mají za následek útěk.  

Žádné jiné domácí zvíře snad kromě králíků se nemůže pochlubit tak pestrou škálou barev jako morče. Normální člověk se raduje z toho jak je morče zdravé, hezké a prospívá, zatímco chovatel se orientuje čistě a jen na pevné a přesně dané standardy.  Morčata domácí - samozřejmě, že tato morčata vypadají díky domestikaci úplně jinak než jejich divocí předci. Jsou o něco větší, mohutnější, zavalitější a také i těžkopádnější. U morčat neexistují zakrslé druhy, aspoň tedy zatím. Jenom u uší se vyskytují odchylky od divoké formy, a to tzv. svěšené uši.  Čistokrevná morčata jsou šlechtěna podle pevně daných standardů. Mají ovšem zkrácenou lebku a klabonos, jejich tělo se liší tím, že je podsaditější.

Kulatá a krátká hlava, která je u šlechtění vyžadována s sebou může přinést i velké zdravotní komplikace.  Množství barevných variant - tohle je trochu obšírné téma, i když se mu v tomto článku budeme věnovat čistě obecně, protože v minulém jsme si dopodrobna vysvětlili jejich barevné variace. Morčata existují v několika barevných řadách - červená, červenohnědá, středně hnědá, žlutá a světle žlutá. Také jsou známá i černá, modrá nebo modrošedá, ale ta jsou ojedinělá. Nebo existují dokonce i čokoládově zbarvená morčata. Tzv. akromelanická jsou taková, která mají černé koncové části těla. Rodí se bílá a později začnou tmavnout. Občas se rodí bez pigmentu, zdají se být tím pádem červená.  

Obří Cuy morčata - toto je nadřazený název pro morčata s obrovským vzrůstem. Chovají se převážně v Peru, Kolumbii, Ekvádoru a Bolívii, ale pozor - nikoliv na hraní, ale pouze a jen pro maso. Jejich počet chovaných pro tento účel se pohybuje okolo 67 milionů kusů - to ročně představuje zhruba 17 000 tun masa z těchto zvířat.  Cobayo - tohle je největší plemeno v chované v Peru. Může dosáhnout délky těla asi 50 cm a váhy přes 4,5 kg. Jsou chována i v České republice. Ovšem velmi se bojí, jsou plachá a nenechají se od nikoho pohladit. Vývoj probíhal 500 let téměř zcela odděleně. Obří morčata mívají často pět prstů vepředu i vzadu místo normálních čtyř prstů vpředu a tří vzadu. V obchodech se dají koupit i morčata, která jsou tzv. lesní a luční a bývají dost často zdravější než čistokrevná.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10