Motýli české přírody 3. část

Motýli jsou významní opylovači hned za včelou medonosnou a čmeláky. Jestliže chcete mít na své zahradě motýly, neničte za každou cenu všechen plevel, protože motýli mají svůj domov převážně na kopřivách a bodlácích a nemají rádi upravenou zahradu.

Na upravené zahradě by se nemohli nakrmit, zakuklit a vylíhnout. Pokud tedy chcete žít v souladu s přírodou a tedy i s motýly, naučte se ctít jejich rovnováhu a ponechte jim dostatek prostoru pro rozmnožování.

Otakárkovití

Mezi otakárkovité patří jasoň dymnivkový, otakárek fenyklový, otakárek ovocný, pestrokřídlec podražcový a jasoň červenooký.

Otakárek je velice rozšířený a hojný motýl, i když tomu v minulosti tak nebylo. V 70.-80. letech skoro vymizel, stáhl se do mokřadních oblastí, často v podhůří, kde se velice rychle opět rozmnožil a vrátil se zpět, protože je u nás velký útlum v zemědělství a prospívá mu ponechávání částí polí ladem. Nyní jej můžete potkat například na bezlesých stanovištích, zvlášť hojný je v agrocenózách, na kulturních loukách, v zahradách, na stepích a lesostepích, na raně sukcesních plevelových společenstvech opuštěných polích. Délka jeho křídel je 40-50 mm.

Je velice hojně rozšířen především na jižní Moravě a jeho útočištěm jsou lemy podél vodotečí a vodních nádrží, lemy křovin a listnatých lesů, lesní paseky, vegetace okrajů cest, železniční náspy a extenzivní vinice. Je velice chráněným druhem, protože jeho populace bývají koncentrovány na plochy o několika málo čtverečních metrech, na nichž rostou porosty podražce. Tento druh nejvíce ohrožuje zalesňování lesních luk a lemů, a neplodných ruderálů, na nichž se uchytil podražec. Délka jeho křídel je 23-30 mm.

Soumračníkovití

Sem patří soumračník lavaterkový, východní, bělopásný, čárečkovaný, čárkovaný, černohnědý, jahodníkový, jitrocelový, máčkový, metlicový, mochnový, podobný, proskurníkový, rezavý, skořicový,  slézový, západní, žlutoskvrnný, měsíčkový a severní.

U nás velice ohrožený druh, v současnosti velmi lokální a vzácný, vyskytující se jen na pár místech, ale v minulosti byl roztroušen na celém území, hlavně v pahorkatinách a v podhůří vyšších hor. Převážně se vyskytoval na pastvinách na dostatečně velké ploše, což nyní moc není. Má rád květnaté slunné pastviny, křovinaté stráně s nezapojeným vegetačním krytem, železniční náspy, květnaté paseky, lesní lemy a okraje lesních cest. Měří 12-15 mm.

Jedná se o velmi rozšířený druh, který se vyskytuje od nížin až po vysoké polohy. Velice se mu daří na květnatých lesních loukách, lesních pasekách, lesních cestách a na výslunné lesostepi, pastvinách a vlhkých údolních loukách. Také ho můžete vidět v zářezech a náspech cest, lomech a pískovnách. Má délku křídel 11-13 mm a vyskytuje se v nižších polohách od dubna do srpna. 

 

Motýlci mají dobře vyvinutý sosák, který je různě dlouhý a kterým nasávají tekutiny. Většina druhů pije nektar z květů, vodu nebo mízu vytékajících z listnatých stromů a někteří také šťávu ze spadaného ovoce. Většina našich motýlů vytváří během sezóny jedinou generaci, jen pár druhů za příhodných podmínek až tři generace. Motýli žijí v průměru 3 až 5 týdnů, kdy jejich délku života ovlivňuje odpočinek - tzv. letní a zimní spánek.

Jen pár druhů se objevuje po celou sezónu od jara do podzimu a motýli se vždy líhnou na počátku léta a hned poté upadají do letního spánku. Potom se objeví až na podzim a jen některé druhy přezimují. Dvougenerační motýli žijí kratší dobu, než motýli přezimující, protože zimní spánek prodlužuje dobu nečinnosti a jejich život. Zimu ale přečkají jen málokdy ve stádiu dospělého motýla, protože s příchodem chladných dní nenajdou vhodný úkryt k přezimování. Většinou se ukrývají do země, mechu, kůry, listí, ale také na půdy a do sklepů a jeskyň, kde přečkají za příhodných podmínek až do jara. Nevadí jim nízké teploty, ale střídání teplot, které vede k přerušení spánku, a smrtelně je vysiluje.


Čtěte také další články na toto téma:
Motýli české přírody 1. část + Motýli české přírody 2. část