Mravenčí stezka v Srní

Stezka začíná u velkého parkoviště s čerpací stanicí na severním okraji Srní. Zahajuje ji sloupek, v němž s trochou fantazie poznáváme vyřezávaného mravence. Na první tabuli se seznámíme s návštěvním řádem, je vhodné prohlédnout si plánek s trasou a můžeme se vnořit do lesa. První zastávka je na dohled a ani další zastavení s naučnými tabulemi a jednoduchými úkoly pro děti nejsou od sebe příliš vzdálena.

Za použití přírodních prvků můžeme vyzkoušet svou šikovnost a zdatnost, otestovat své znalosti o stopách místních obyvatel, stromech, jejich plodech, ptácích i vodní žouželi. Například: Jak daleko doskočíte - jako blecha nebo jako zajíc? A víte jak se cítí chrostík ve svém domečku a z jakých materiálů si jej staví?

My, co jsme vyrůstali s knížkami Ondřeje Sekory máme jasno, ale i tak si můžeme zalézt do roury polepené kamínky a klacíky...

Stezka nese název mravenčí, takže věnujeme pozornost i jim. Víte, že kolonie mravence lesního mají až 3 miliony mravenců? Královny žijí nejdéle z celého mraveniště (až 25 let), za tuto dobu zplodí až několik set tisíc jedinců.

Délka stezky je uváděna zhruba 3 km. Nejprve jdeme po okraji lesa a zástavby, poté cesta zamíří vlevo za hotelem Srní k lesní školce.

Lesní hry a poznávání květeny i zvířeny nás dovede až k zastávce se sovím domečkem (obří model doupného stromu) a dřevěným hadem.

Návštěvníci s kočárkem se v těchto místech mohou otočit a vrátit stejnou cestou, nebo pokračovat k silnici a po ní malý kousek do Srní. Čeká nás totiž prudší sestup do údolí k Čertovu mlýnu a pro kočárek nevhodná pěšinka kolem Hrádeckého potoka.

Údolí Hrádeckého potoka je opravdu kouzelné. V místě bývalého hamru bratrů Harantových, z něhož se do dnešních dnů dochovalo jen pár kamenů, je turistické odpočívadlo a můžeme se zde blíže seznámit s historií hamernictví v okolí Srní.

Název hamr vychází z německého slova Hammer, tj. kladivo. Však také obrovské kladivo vážící 180-300 kg, padací buchar nazývaný lidově „kobyla“, bývalo srdcem takového hamru. Bylo poháněno vodním kolem a dokázalo bušit do zpracovávaného železa i 120-150krát za minutu. Závislost na vodě - v zimě byla zamrzlá a v létě jí byl nedostatek - znamenala, že hamr pracoval přibližně 35 týdnů v roce.

Hamry vznikaly tam, kde se vyskytovala želená ruda a obvykle hluboko v lesích, neboť zároveň potřebovaly milíře na pálení dřevěného uhlí, kterého spotřebovaly velké množství. Počátkem 19. století dřevěné uhlí nahradilo uhlí kamenné a hamry kromě plochého železa a tyčoviny začaly vyrábět i zemědělské nástroje, lopaty, pluhy, motyky ap.

Pokračujeme pěšinou po levém břehu Hrádeckého potoka a kocháme se krásnými přírodními zákoutími. Značení v těchto místech chybí, ale zabloudit nelze. Konečně docházíme na rozcestí, kde naše cesta zamíří vlevo vzhůru, zatímco potok pokračuje do I. zóny národního parku Povydří. Vzrostlým lesem stoupáme z údolí kolem kamenných snosů, které dokládají dávné obhospodařování krajiny. 

Za poslední zastávkou a studánkou se vracíme na okraj zástavby a zpět do Srní.

Mravenčí stezka je příjemnou vycházkou a její návštěva potěší malé i velké milovníky přírody.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz