Darování nemovitosti je bezúplatný převod vlastnického práva k nemovitosti a probíhá formou darovací smlouvy. Ta musí být písemná a podepsaná oběma stranami, tedy dárcem i obdarovaným či obdarovanými. Zde je důležité zmínit, že i obdarovaný musí s darem souhlasit a být obeznámen s právním i faktickým stavem nemovitosti. Mnohdy může být zanedbaná či věcnými břemeny zatížená nemovitost takříkajíc danajským darem.

Podpisy obou stran musejí být úředně ověřené, což lze provést na pobočkách Czechpointu, u notáře či advokáta. Kromě nich musí darovací smlouva na nemovitost samozřejmě obsahovat identifikační údaje smluvních stran, popis účelu smlouvy a identifikační údaje k předmětné nemovitosti – číslo parcely, číslo popisné, číslo listu vlastnictví a podobně –, a to včetně souvisejících pozemků, věcných břemen a dalších.

Po sepsání a podepsání darovací smlouvy je potřeba připravit a podat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Úřad o přijetí návrhu rozhodne do 30 dní. Jestli návrhu vyhoví, stává se obdarovaný novým majitelem nemovitosti. Jestli naopak najde katastrální úřad v návrhu na vklad nebo darovací smlouvě nedostatky, vyzve vás k jejich nápravě.

Kdy může dárce požadovat vrácení daru

a kdy jej obdarovaný může vrátit?

Přestože se darovací smlouvy na nemovitost nejčastěji týkají členů rodiny, nelze ani zde opomenout riziko nekalých úmyslů, a to jak ze strany darujícího, tak obdarovaného. Zákon proto chrání obě smluvní strany a umožňuje za určitých podmínek odvolání daru. Dárce může požadovat vrácení daru ve dvou případech: pokud se dostane do hmotné nouze, anebo obdarovaný hrubě poruší mravy. Do takzvaného hrubého porušení mravů spadají kromě fyzických či psychických útoků na dárce i situace, kdy obdarovaný o nemovitost nepečuje, porušuje zákon, propadne závislostem, odmítne pomoci darujícímu v nouzi a podobně. Jednotlivé případy vždy posuzuje soud.

Obdarovaný má zase právo nemovitost vrátit, jestliže jej dárce neupozorní na vážné faktické či právní vady nemovitosti. Jde například o situace, kdy je nemovitost z různých důvodů neobyvatelná a rekonstrukce by byla nepřiměřeně drahá. Nachází-li se obdarovaný v exekuci, měl by o tom dárce informovat a dar včas odmítnout – jinak by se exekuce vztáhla i na darovanou nemovitost.

Výjimečně se může stát, že darování nemovitosti napadne třetí osoba, zpravidla takzvaný neopomenutelný dědic. Mezi neopomenutelné dědice patří pouze potomci dárce, vyjma těch, kteří byli dárcem vyděděni. I když nové zákony směřují k posílení vůle majitele, vlastní potomky nelze při darování zcela vynechat a vždy mají nárok na povinný díl, který určuje zákon procentem z hodnoty nemovitosti.

Jak již bylo řečeno, darování nemovitost velmi často nahrazuje dědění a často je jeho předmětem dům či byt, který sám dárce obývá a ani po darování se z nemovitosti neplánuje odstěhovat, a tak si ve smlouvě stanoví podmínku věcného břemena dožití (služebnost). To dárcům zakládá právo v dané nemovitosti dožít. Pozor je ale potřeba dát na to, že věcné břemeno dožití nestanovuje podmínky, v jakých bude dárce dožívat, a proto je potřeba ve smlouvě co nejpřesněji ukotvit praktický průběh využívání nemovitost osobou či osobami s právem na dožití. Tedy například stanovit, kdo bude hradit energie či opravy, nebo dohodnout rozsah užívání nemovitosti v případě společného bydlení. Věcné břemeno práva na dožití pak zaniká úmrtím dárce. Obdarovaný musí pouze informovat katastrální úřad a požádat o výmaz tohoto břemene.

K převodu nemovitosti se váže placení dvou různých daní: daně z příjmu a daň z nemovitých věcí. Daň z nemovitých věcí musejí každý rok platit všichni majitelé nemovitostí, tedy i ti, kteří nemovitost získali darem. U daně z příjmů pak záleží na tom, jaký vztah obdarovaného a dárce pojí: pokud se obdarovaní nacházejí vůči dárci v přímé příbuzenské linii (děti, vnoučata, pravnoučata, …) nebo v linii vedlejší (manžel, manželka, sourozenci, neteře, synovci, nevlastní děti, nevlastní rodiče, tchán, tchýně), jsou od daně z příjmů z darované nemovitosti osvobozeni. To samé pak platí pro darování mezi partnery, kteří žijí ve společné domácnosti minimálně jeden rok před obdarováním.

U nemovitostí s hodnotou vyšší než 5 milionů korun zůstává oznamovací povinnost vůči správci daně. Tu není radno brát na lehkou váhu, jelikož s ní jsou spjaté, stejně jako v případě dědictví, pokuty ve výši 0,1 procenta, 10 procent a 15 procent z hodnoty nemovitosti.

V případě darování nemovitosti nepříbuzným osobám musíte tento dar uvést do daňového přiznání jako příjem a zdanit ho. Speciální situaci pak představuje přeprodej nemovitosti, kterou jste získali darem od příbuzného. Pokud chcete tuto nemovitost prodat do 5 let od jejího nabytí a nebudete v ní 2 roky bezprostředně před prodejem bydlet, budete muset zaplatit daň z příjmu.

Zdroj: FérMakléři.cz