Muzeum bičů v Metylovicích

Nevelká podhorská vesnice Metylovice se rozkládá na úpatí Moravskoslezských Beskyd pod masívem Ondřejníku nedaleko Frýdku-Místku. I z Ostravy sem lze pohodlně dojet autem nebo autobusem. Metylovice byly od 17. století až do poloviny 20. století spjaty s kožedělnou výrobou. V srpnu 2010 zde obec ve spolupráci s Muzeem Novojičínska a Ústavem Evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně otevřela neobvyklé muzeum s ještě neobvyklejším názvem „Kožane město“. Většina obyvatel nejen Moravskoslezského kraje o takovém místě a jeho dnes už zašlé slávě nemá ani potuchy. A proto určitě stojí zato se sem jet podívat.

Metylovice se od ostatních převážně zemědělsky orientovaných obcí lišily už v 17. století, ale absolutní zlom přinesla druhá polovina 19. století, kdy se zde začaly masově vyrábět kvalitní biče, které se prodávaly po celé Evropě, ale i do zámoří. Zpracování kůží a především osobitá technologie zhotovování bičů potlačila význam veškeré ostatní rukodělné výroby v obci.

„Bičařství“ se stalo zdrojem obživy pro valnou část obyvatel obce. Ještě před nárůstem výroby bičů se v obci vyráběly i další řemenářské výrobky, třeba řemeny, šněrovadla, kabely a kabelky, kapice k cepům, kůže na bubny a později i vázání k lyžím, míče, boxerské rukavice apod. Metylovickým koželuhům se říkalo „dříci“.

Obrovský nárůst výroby vedl ke zvýšené poptávce po potřebné surovině, tedy kůži a té se začalo nedostávat. Východiskem se stal hromadný nákup starých a tedy i levných koní určených k porážce nejen v okolí, ale metylovičtí se vydávali skupovat celá stáda i na území dnešního Slovenska, Polska nebo i Maďarska. Metylovice staly „místem posledním“ pro velké množství koní, a tak lidé v okolí začínali Metylovicím říkat „Koňské nebe“. Metylovičtí považovali tento název za hanlivý a chtěli změnit pohled na obec zvenčí vnímanou jako zapáchající dědina.

Kožaři si sami zpracovávali převážně koňské kůže. Tento proces byl poměrně zdlouhavý a nesl s sebou charakteristický zápach způsobený namáčením surových kůží v potoce, aby změkly a v mírném roztoku hašeného vápna, aby se snadněji vyčistily. Ale úspěšné řemeslo přineslo do obce i finanční prostředky, začaly se stavět nákladné zděné domy tak kontrastující s původní dřevěnou zástavbou. A Koňské nebe postupně změnilo název na Kožane město. V roce 1949 byly řemenářské provozy znárodněny, výroba přeložena nejprve do sousedních Palkovic a potom na Slovensko, kde se stala součástí podniku Gala.

Slavný metylovický bič byl určen většinou k pohánění hovězího nebo koňského potahu. Sortiment bičů byl velmi bohatý, vycházelo se i ze zvláštních požadavků zákazníka. Metylovičtí bičaři zhotovovali i pletené, kroucené nebo točené biče.

Muzeum Kožane město se nachází v prostorách bývalé řemenářské dílny. Od dubna do října je otevřeno každou sobotu a neděli od 14 do 16 hodin. Skupinovou návštěvu lze dohodnout na obecním úřadě individuálně prakticky kdykoliv. Průvodce v muzeu je opravdový nadšenec. A vstupné je skutečně symbolické, dospělí 20 Kč, důchodci a děti 10 Kč.

Kvetinka65 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete