Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Velký roční horoskop na rok 2025
Hrajte s námi SUDOKU online !
Jarní prázdniny 2025 – termíny
Tak tedy je nesmírně nadaný na tvoření a opravy čehokoliv. Bohužel v přímé úměře s jeho talentem jde i jeho neskutečná lenost. Na požádání: „Tatínku, prosím tě, mohl bys...“ následuje hodinový monolog, ve kterém mi logicky vysvětlí, že požadovaná činnost je neekologická, finančně náročná, naprosto nevhodná pro právě běžící roční období, nepraktická, neproveditelná, zbytečná... prostě úplná blbost.
Po prvních slovech odcházím a než domluví, mám hotovo. Jsou ale práce, na které si netroufám. Třeba nová knihovna. Kupodivu můj nápad hned neodsoudil, dokonce během týdne obstaral krásná prkna. Asi mě nechtěl rozčilovat, byla jsem na počátku rizikového těhotenství. Těšila jsem se, že se hned pustí do práce, ale to jsem se přepočítala. Napřed se přeci musí vše změřit, spočítat, vytvořit plánek, obstarat potřebné nástroje...
Prkna se tedy odložila do komínku cca půl metru vysokého v panelákovém bytě na chodbu. Drobný detail, že při cestě do ložnice se musí přeskočit, jsem brala zpočátku s humorem. Jenže jak rostla má hmotnost, bylo skákání čím dál obtížnější. 16 kg navíc, to je pořádná tíha. Ladný přeskok se změnil v ufuněné přelézání a řeknu vám, nebyl to vůbec hezký pohled. Několikrát za noc jsem se překulovala jak soudek, noční košilku až v podpaží a modlila se, aby to močový měchýř zvládl bez ztráty kytičky. Prosila jsem, hubovala, vyhrožovala - zbytečně. Až jednou ráno vstal a pronesl: „Dneska by to šlo!“ A do večera stála knihovna jak z katalogu.
Po prvních slovech odcházím a než domluví, mám hotovo. Jsou ale práce, na které si netroufám. Třeba nová knihovna. Kupodivu můj nápad hned neodsoudil, dokonce během týdne obstaral krásná prkna. Asi mě nechtěl rozčilovat, byla jsem na počátku rizikového těhotenství. Těšila jsem se, že se hned pustí do práce, ale to jsem se přepočítala. Napřed se přeci musí vše změřit, spočítat, vytvořit plánek, obstarat potřebné nástroje... Prkna se tedy odložila do komínku cca půl metru vysokého v panelákovém bytě na chodbu. Drobný detail, že při cestě do ložnice se musí přeskočit, jsem brala zpočátku s humorem. Jenže jak rostla má hmotnost, bylo skákání čím dál obtížnější. 16 kg navíc, to je pořádná tíha. Ladný přeskok se změnil v ufuněné přelézání a řeknu vám, nebyl to vůbec hezký pohled. Několikrát za noc jsem se překulovala jak soudek, noční košilku až v podpaží a modlila se, aby to močový měchýř zvládl bez ztráty kytičky. Prosila jsem, hubovala, vyhrožovala - zbytečně. Až jednou ráno vstal a pronesl: „Dneska by to šlo!“ A do večera stála knihovna jak z katalogu.
Stejný problém byl s malováním kuchyně. Roky jsem upozorňovala na žalostný stav původně sněhobílých zdí... V neděli ráno jsem vstala jako vždy brzy, zadělala kynuté těsto na buchty, připravila si misky na obalování řízků, nakrájela brambory. Když vtom stál mezi dveřmi s pohledem na strop a se slovy: „Dneska by to šlo!“ Vyděsila jsem se, teď ne, prosím, teď ne. Opáčil, že on tedy malovat nemusí, ale že neví, kdy se mu to bude hodit. Rezignovala jsem.
Pomohla jsem mu vystěhovat, co bylo třeba a vrhla se na obalování plátků masa na konferenčním stolku v obýváku v kleče. Pochvalovala jsem si, jak jsem šikovná, než mě děti upozornily, že těsto utíká z mísy. Kouzelná formulka: „Hrnečku dost!“, se ukázala jako naprosto nefunkční. Nezbylo než smolit buchty v křesle s válem na klíně. Potvrdila jsem si, že jsem ženská, co zvládne vše. Kuchyň zářila novotou, z trouby voněly buchty - co víc si přát.
Forte - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
