Bez hluku jsme vyšli před dům, muž vyzbrojen koštětem, které prozřetelně sebral cestou kolem kumbálu, já beze zbraně, vědoma si své odstrašující vizáže.
V bazénu opravdu někdo byl, ozývalo se šplouchání a zvuky, jak se dotyčný snažil marně vyskočit na zděný okraj. Překvapilo mě, že nevyleze - bazén není hluboký, jen asi 1,6 m a kraj má cca 30 cm. Pak mi to došlo. Naše molosoidní psice Kačenka neodolala a šla se vykoupat bez dozoru. Do vody to šlo snadno, ale ven bez pomoci vyskočit neumí. Temně jsem na muže zavrčela, ať se příště líp kouká, neplaší zbytečně a šla dospat...
Jindy mě opět budí uprostřed noci mužův nervozní hlas: „Prosím tě, vstávej. Na zahradě nám lítají mimozemšťani!“ Poučena od minula, jsem se probrala jen natolik, abych mohla položit kontrolní otázku: „Díval ses pořádně?“
Muž na to uraženě opáčí, že si je 100% jistej, přeci není blázen!
Povzdychla jsem si, krásný sen o klidném spánku odložila na neurčito a pomalu se štrachala zpod duchny. Tentokrát mě netáhl ven, jen na balkon a cpal mi před oči dalekohled. Nechápu nač - ani v bdělém stavu v něm nic nevidím, natož s očima napůl zalepenýma. Nebyl potřeba.
I já krátkozraká jsem musela vidět malé světlo, které se pohybovalo ve tmě po zahradě asi půl metru nad zemí a během chaotických změn směrů měnilo blikavě barvy z červené, přes zelenou do modra. Mezi jednotlivými změnami vždy na malý okamžik zmizelo, aby se o sekundu dýl objevilo o metr dál s jinou vizáží. Muž uchváceně na ten zázrak zíral a plánoval první kontakt s mimozemskou civilizací. Nadšení jej přešlo v momentě, když blikající úkaz zamířil blíž k domu a i v té tmě bylo vidět, že UFO již kontaktovala psice Kačenka - nesla si ho totiž v hubě. Urychleně jsme běželi zachránit ubohé mimozemšťany - takto si jistě prvý kontakt s živým tvorem na planetě Zemi nepředstavovali. Kačenka, celá nadšená, že si s ní jde někdo v noci hrát, nám hned běžela naproti. Svůj oslintaný poklad nám ovšem vydávala jen velice nerada - byla to vnoučkova svítící kulička, která po zmáčknutí poslušně bliká.
I já krátkozraká jsem musela vidět malé světlo, které se pohybovalo ve tmě po zahradě asi půl metru nad zemí a během chaotických změn směrů měnilo blikavě barvy z červené, přes zelenou do modra. Mezi jednotlivými změnami vždy na malý okamžik zmizelo, aby se o sekundu dýl objevilo o metr dál s jinou vizáží. Muž uchváceně na ten zázrak zíral a plánoval první kontakt s mimozemskou civilizací. Nadšení jej přešlo v momentě, když blikající úkaz zamířil blíž k domu a i v té tmě bylo vidět, že UFO již kontaktovala psice Kačenka - nesla si ho totiž v hubě. Urychleně jsme běželi zachránit ubohé mimozemšťany - takto si jistě prvý kontakt s živým tvorem na planetě Zemi nepředstavovali. Kačenka, celá nadšená, že si s ní jde někdo v noci hrát, nám hned běžela naproti. Svůj oslintaný poklad nám ovšem vydávala jen velice nerada - byla to vnoučkova svítící kulička, která po zmáčknutí poslušně bliká.
Vrhla jsem na muže soucitný pohled a věštila, že psychiatrie se už na něj těší...
Forte - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz