Amerikánka. Příběh o holce, která přestala utíkat.
Hrajte s námi SUDOKU online !
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Likér ořechovka - nejoblíbenější recepty
Na cestě po gruzínské Chevsuretii s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem do zapomenuté oblasti, kde se díky neprostupným horám zastavil čas, do malé, izolované říše původního dialektu, unikátních krojů a vesnic v kamenných pevnostech (Premiéra)
Naši cestu začneme díky pořadu Na cestě po gruzínské Chevsuretii v malebné vesničce Korsha na úpatí hor, kde navštívíme unikátní etnografické muzeum uchovávající poklady starobylé chevsuretské kultury. Jeho iniciátorem je Shota Arabauli – milovník a znalec tradic a také vášnivý malíř. Jeho syn Giorgi je pro změnu básník – verše skládá v původním dialektu a opěvuje v nich život zdejších obyvatel. Přes průsmyk Medvědího kříže vyjedeme do oblasti středověkých vesnic.
Vysokohorská část Chevsuretie je dodnes přístupná pouze v létě a jedná se tak o
zakonzervované místo, kde se dodnes uchovala původní kultura, a obyvatelé se drží starých tradic. Ve vesnici Shatili lidé dodnes žijí v původní středověké pevnosti. Na konci července se mezi strážními věžemi sejdou všichni muži, aby poděkovali za úrodu. Slavnost Athengenoba v sobě mísí prvky pohanství a křesťanství. Večery tráví obyvatelé v rodinném kruhu, kdy se v kamenných domcích vaří tradiční jídla, jako knedlíčky chinkali, a hraje se na místní hudební nástroj – loutnu panduri.
V nadmořské výšce 1880 metrů leží poslední středověké osídlení na gruzínské straně – vesnice Mutso. Dnes v ní žijí už jen dvě rodiny a devadesátiletá stařenka Mariam, mistryně v pletení a také v unikátní a vzácné chevsuretské výšivce. Do dějin malé horské oblasti se neblaze zapsaly nejen historické útoky bojovných kmenů, ale i nedávné rusko-čečenské války. Státní hranici označují domy mrtvých - nízká zamřížovaná stavení plná lidských kostí. Do těchto temných kopek odcházeli kdysi nemocní a staří obyvatelé vesnice dobrovolně zemřít, aby nebyli rodinám na obtíž. Tak silná je hrdost chevsuretských horalů.
Naši cestu začneme díky pořadu Na cestě po gruzínské Chevsuretii v malebné vesničce Korsha na úpatí hor, kde navštívíme unikátní etnografické muzeum uchovávající poklady starobylé chevsuretské kultury. Jeho iniciátorem je Shota Arabauli – milovník a znalec tradic a také vášnivý malíř. Jeho syn Giorgi je pro změnu básník – verše skládá v původním dialektu a opěvuje v nich život zdejších obyvatel. Přes průsmyk Medvědího kříže vyjedeme do oblasti středověkých vesnic.
Vysokohorská část Chevsuretie je dodnes přístupná pouze v létě a jedná se tak o
zakonzervované místo, kde se dodnes uchovala původní kultura, a obyvatelé se drží starých tradic. Ve vesnici Shatili lidé dodnes žijí v původní středověké pevnosti. Na konci července se mezi strážními věžemi sejdou všichni muži, aby poděkovali za úrodu. Slavnost Athengenoba v sobě mísí prvky pohanství a křesťanství. Večery tráví obyvatelé v rodinném kruhu, kdy se v kamenných domcích vaří tradiční jídla, jako knedlíčky chinkali, a hraje se na místní hudební nástroj – loutnu panduri. V nadmořské výšce 1880 metrů leží poslední středověké osídlení na gruzínské straně – vesnice Mutso. Dnes v ní žijí už jen dvě rodiny a devadesátiletá stařenka Mariam, mistryně v pletení a také v unikátní a vzácné chevsuretské výšivce. Do dějin malé horské oblasti se neblaze zapsaly nejen historické útoky bojovných kmenů, ale i nedávné rusko-čečenské války. Státní hranici označují domy mrtvých - nízká zamřížovaná stavení plná lidských kostí. Do těchto temných kopek odcházeli kdysi nemocní a staří obyvatelé vesnice dobrovolně zemřít, aby nebyli rodinám na obtíž. Tak silná je hrdost chevsuretských horalů.
Na cestě po gruzínské Chevsuretii můžete sledovat 1. 5. 2019 od 21 hodin na ČT2!
Zdroj, foto: Česká televize
