Na cestě po jihu Nového Zélandu

Na cestě po jihu Nového Zélandu s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem pěšky, lodí a vrtulníkem po nádherné přírodě, mezi svérázné farmáře, talentované umělce a kutily, záchranářské psy a ohrožené ptáky  (Premiéra)

Jižní ostrov Nového Zélandu představuje z hlediska přírodního bohatství to nejkrásnější, co si člověk dokáže představit. A v jeho jižní části je koncentrace přírodních krás zdaleka největší.

Putování Na cestě po jihu Nového Zélandu po zemi Pána prstenů začneme v městečku Glenorchy. Končí tu silnice a život tu plyne návykově poklidným tempem. V okolních horách se v minulosti těžily vzácné kovy a pozůstatky dolů a zachovalých domů horníků tu jsou k vidění dodnes. Dnes už se tu netěží, nekonečné stráně ale slouží jako pastviny pro dobytek, hlavně krav a ovcí. Navštívíme jednoho z farmářů a zjistíme, co má na životě na “na konci světa” nejraději.

Seznámíme se také s umělcem Danem Kellym, který se věnuje výrobě netradičních svařovaných soch z recyklovaného železa. Hlavním motivem jeho práce je právě novozélandská příroda, která ho odjakživa fascinovala. V jeho tvorbě dominují hlavně ptáci a jejich rozměrné podobizny zdobí celé okolí. I pozorování okolí je nejlepší právě z ptačí perspektivy, proto se poté proletíme vrtulníkem kolem nedalekého ledovce Ernslaw.

Další zastávkou Na cestě po jihu Nového Zélandu bude národní park Fjordland, rozprostírající se v jihozápadní částí ostrova. Se svými 1,2 mil hektary jde o největší park v zemi. Celý kraj je pokrytý hustým deštným lesem a je jen těžko přístupný. Jeho hornatou tvář formovala zemětřesení, sopečné erupce a ledovce, které zde vyryly fjordy a hluboká údolí.

Nejznámějších fjordem je Milford Sound. Spisovatel R. Kipping se o něm vyjádřil jako o osmém divu světa. Plavba 16 kilometrů dlouhým a 300 metrů hlubokým fjordem je cílem snad každého návštěvníka země. Všude kolem tisícimetrové skalnaté srázy, z nichž padají dlouhé vodopády, a pod kterými se ležérně povalují lachtani. O historii fjordu více promluví Wolfgang.
Fjordland nabízí 500 kilometrů stezek a treků, a jde doslova o ráj pro zájemce o pěší turistiku. Ve společnosti panenské přírody bez lidí, i v létě zasněžených vrcholků okolních hor a kopců a ledovcových jezer jde o nezapomenutelnou podívanou. Když se náhodou někdo v novozélandské přírodě dostane do problémů, přispěchá mu na pomoc Češka Vlaďka Kenet. Už mnoho let se věnuje dobrovolné záchranařině a v současnosti cvičí už svého druhého záchranářského psa. Na celém Novém Zélandu je takových dobrovolníků jenom pár. Společně s Vlaďkou a jejím psem vyzkoušíme, jak takové vyhledávání lidí vlastně probíhá.

V ornitologickém světě je Fjordland známý několika druhy nelétavých ptáků, typických pro Nový Zéland. V Te Anau se proto nachází záchranná stanice, která pečuje o ohrožené opeřence. S ptákem takahe z rodu chřástalů, který je v přírodě dnes už velmi vzácný, nás seznámí ošetřovatelka centra.

Z Fjordlandu se přesuneme na úplný jih země. Hustota osídlení je v těchto končinách velmi řídká a velkých měst tu mnoho není. Žije tu i vynálezce Blair Somerville. Před dvaceti lety dal výpověď v práci a začal budovat unikátní místo nazvané The Lost Gypsy. Jde o autobus s přilehlým areálem, plným nejrůznějších věcí. V naprosté většině jde o Blairovy vlastní vynálezy, které tu tenhle kutil stále vyrábí.

Dlouhé pláže přilehlé rezervace Catlins omílají rozbouřené vody Tasmanova moře a na plážích se ležérně vyhřívají lachtani hřivnatí. Pláže jsou lemovány vysokými útesy a netradičními skalními útvary. A na vše z výšky dohlíží majáky, které v minulosti sehrály důležitou roli a které dodnes střeží nejjižnější cíp Nového Zélandu.

Zdroj, foto: Česká televize