Na cestě po Patagonii s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem za panenským kusem přírody, kde je nedostatek žen, na nákupy se létá a paní Anabel se svými třemi dcerami vyrábí nedostižnou čokoládu (2006). Režie M. Kučera

"Kdo neviděl patagonský les, nezná tuhle planetu," prohlásil kdysi slavný chilský básník a spisovatel Pablo Neruda. Nad panenským kouskem drsné přírody, který se rozkládá na území Argentiny a Chile, by klidně mohl vlát transparent s nápisem "Vítejte na konci světa". Nad nekonečnými pláněmi plachtí hejna plameňáků, gaučos ženou svá stohlavá stáda dobytka a rychlost větru běžně dosahuje až 120 kilometrů za hodinu.

Život je zde těžký, ale lidé si sem našli cestu, i když žen tu zahlédnete jen málo. Ale třeba paní Anabel se svými třemi dcerami si tu dokázala zařídit vyhlášenou živnost.

Po návštěvě v jejich kavárničce díky pořadu Na cestě po Patagonii by se dal parafrázovat i výrok Pabla Nerudy: Kdo nejedl litou čokoládu od paní Anabel, nikdy nebyl v Patagonii.

A platí to i o těch, kteří by při putování po těchto končinách opomenuli největší přírodní div – dechberoucí azurově modrý ledovec Perito Moreno.