Je třeba si uvědomit, že léčba alergie, a tedy i alergické rýmy, žádná významnější specifika pro těhotné ženy nepřináší. Jelikož se jedná o chronické onemocnění, příznaky se projevují i tehdy, pokud žena čeká dítě. A to i přesto, že v jejím organismu dochází k mnoha hormonálním změnám, které ovlivňují řadu tělesných pochodů.

Ty mohou, ale nemusí ovlivnit průběh alergického onemocnění. Nelze ale předvídat, zda dojde k jeho zhoršení či zlepšení. Je to zcela individuální. Stejně tak i léčba každé pacientky. Vždy ale platí: pokud žena byla přecitlivělá na konkrétní alergen, gravidita to nezmění.Proto je zcela nezbytné domluvit si schůzku u odborníka, jakmile žena zjistí, že je těhotná. Jen tak bude vědět, které léky bude moci bezpečně užívat a neriskovat přitom vážné zdravotní problémy.

Obecně se dá říci, že za nejbezpečnější léky jsou považovány tzv. kromonyprotože jen
10 % inhalované dávky je absorbováno systémově (tedy celým organismem). V případě, že těhotná žena trpí alergickou rýmou, jsou proto doporučovány jako první linie léčby. Nevýhodou je nutnost jejich častého podávání 4x denně.

Naopak pozor by si měly dát pacientky u volně dostupných lokálních dekongestiv. Jejich předávkovánímlze způsobit poškození plodu! Opatrnosti je třeba rovněž u antihistaminik, podávanýchjak lokálně, tak celkově.

„Pokud to okolností umožňují, je dobré se lékům vyhnout především během prvního trimestru. Ten se kryje s obdobím vzniku základů orgánů ještě nenarozeného dítěte. Následně by každá pacientka měla další léčbu podstoupit po konzultaci a s vědomím lékaře. Přestože rovněž vyžadují opatrnost, považuji většinu nejmodernějších intranazálních kortikosteroidů, pokud jsou podávanáaž od druhého trimestru, za nejúčinnější volbu s minimálním a stále přijatelným rizikem,“ dodává docent Čáp.