Na Smrtnou neděli se loučíme se zimou

Podle tradice začínala doba postní pohyblivým svátkem (letos byl 21. února), takzvanou Popeleční středou, také zvanou Škaredá. Touto začínalo již od 7. století přísné čtyřicetidenní období půstu. Mnozí věřící se přizpůsobovali postu i oblečením, pestré šaty nahradili tmavým a prostým oděvem. Toto období trvalo do Božího hodu velikonočního a bylo děleno na šest postních nedělí. Podle toho, na který den připadaly Velikonoce (první neděle po prvním jarním úplňku), mohla být první postní neděle ve dnech od 8. února do 14. března, šestá neděle od 15. března do 18. dubna.

První neděle postní (Invocabit) - Černá neděle (podle oblečení lidí) nebo Pučálka (podle jídla pučálka – jímž je hrách namočený ve vodě a poté usmažený). Druhá neděle postní (Reminiscere) - Pražná (podle postního jídla pražma - zniklého pražením nedozrálého obilí).

Třetí neděle postní (Oculi) byla zvána Kýchavnou (podle pověry, že kolikrát kdo tuto neděli kýchne, tolik roků bude ještě živ). Čtvrtá neděle postní (Laetare) byla výjimkou v přísném postu, byla povolena částečná úleva. 5. neděle postní (Judica) byla zvána nedělí Smrtelnou či Smrtnou a někdy i Černou. V kostelech se na oltářích zahalovaly kříže.

Ke Smrtelné neděli se vztahuje slovanský zvyk vynášení smrtky, jehož původ je v pohanských dobách, kdy byl spojen s koncem zimy a počátkem jara. Šestá neděle postní (Palmarum) - neděle Květná je dnem, kdy se připomíná památka Kristova slavného vjezdu do Jeruzaléma. Květná se tato neděle jmenuje proto, že připomíná květy či lépe řečeno palmové ratolesti, kterými lidé vítali přijíždějícího Krista. U nás jejich roli převzaly větvičky jívy - kočičky.

Lidé v tento den na sebe oblékali nové šaty a připravovali se na svátek Vzkříšení. Této události předcházel ještě pašijový týden, který počíná Květnou nedělí (letos 1. dubna) a trvá až do Vzkříšení Páně.

Foto: „Smrtku nesem ze vsi nové jaro do vsi...“ - zpívaly děti v Babičce Boženy Němcové, které svoje dětství trávila v České Skalici. Tuto tradici – pocházející patrně z pohanských dob - udržuje každoročně českoskalický soubor Barunka, který nese Smrtku, neboli Moranu, Mařenu či Mořenu až k Viktorčinu splavu v Ratibořicích, kde ji hází do řeky Úpy.

Irena Voříšková
Chytrá Žena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout