Na vlky železa - příběh ze současnosti

Miroslav Etzler z váženého lékaře desperátem v nečestném boji o všechno. Ve dvoudílném filmu natočeném podle novely Zdeňka Třešňáka a v režii Petra Slavíka. V dalších rolích hrají: Vanda Hybnerová, Bohumil Klepl, Lucie Štěpánková, Veronika Gajerová, Andrej Hryc, David Novotný, Marko Igonda, Michal Pavlata, Lukáš Vaculík, Tomáš Hanák, Petr Štěpán a další. Česká televize jej uvede v neděli 28. února a 7. března 2010 na ČT1 ve 20:00 hodin.

Příběh ze současnosti, v němž je hlavním hrdinou lékař, který se účastní výběrového řízení na privatizaci okresní nemocnice. Objektivita rozhodování je zpochybněna pokusem diskreditovat jej před veřejností. On sám pátrá po okolnostech a vyprovokuje zásah ministerské inspekce. Před našima očima probíhá souboj, který obnažuje zákulisí veřejné správy a naznačuje vazby do nejvyšších míst.

Vybuchlé auto se známým právníkem, za podivných okolností zastřelený policista, zkorumpovaný úředník, maloměstská smetánka s bulvární špínou za nehty, prodejný novinář, rivalita na pracovišti, bortící se vztahy. A na konci toho všeho je ten, který je nucen adekvátními i neadekvátními prostředky hájit svoji existenci, rodinu, majetek i život.

Není úplně potřebné vědět, kde a kdy se náš příběh s detektivní zápletkou odehrál. Při jeho sledování si nejeden divák uvědomí řadu podobností s realitou, kterou prožíváme, i když se možná dotýká jiných oborů.

Na začátku je primář gynekologie v okresní nemocnici, kladný hrdina každodenního boje o zdraví budoucích dětí i jejich matek. Má vysoký kredit mezi svými kolegy i u veřejnosti. Je určitě tím pravým, kdo má stát v čele komise odborníků a lékařů usilujících o privatizaci nemocnice. Mají jasnou představu, obhajují solidní projekt, který jako jednu z priorit staví do popředí zachování dostupné zdravotní péče ve všech oborech a její rozvoj směrem ke zvýšení kvality.

Primář Karel Mádr (M. Etzler) se svými kolegy ale není sám, kdo má zájem o nemocnici a kdo má také svou, výrazně komerčnější, představu o její budoucnosti. Začne se tedy odvíjet zápas, který má svá zvrácená pravidla. Nejdřív dojde na nepravdivé obvinění. Vzápětí na to se chuťovka o znásilnění na pracovišti dostane na první stránku bulvárního plátku. Do té doby nezpochybnitelná autorita váženého gynekologa dostává trhliny, které se pochopitelně promítnou nejen do profesní sféry, ale zasáhnou i jeho osobní život.

ukazka Postupně se ke slovu dostávají tvrdší praktiky. Před námi defilují celebrity okresního formátu, které si brousí zuby na významné postavení ve veřejné správě a zároveň si při tom chtějí namastit kapsu. Možná je to zvrácený folklor poslední doby, možná je to jakási mafie po česku. Určitě bychom si ale na místo starosty, lékárníka, advokáta, šéfa ochranky, ředitele nemocnice nebo regionálního novináře mohli docela dobře dosadit zcela skutečné lidi ze zcela skutečného a nám známého prostředí.

Doktor Mádr se ale nechce vzdát jen tak. Nějakou dobu jsme na jeho straně, neboť osamělí bojovníci za spravedlnost a vlastní očištění to mívají u diváků hodně dobré. Jenže ono dost dobře nejde přistoupit na souboj s falešnými hráči a sám při tom zůstat čistý...

Dvoudílné Na vlky železa natočilo Centrum dramatické tvorby Televizního studia Ostrava na začátku léta loňského roku v Litoměřicích a v jejich nejbližším okolí. Hudbu podtrhující maloměstskou idylu, v kulisách které se zahušťuje malé české svinstvo, napsal Michal Pavlíček.

Zatímco pro Petra Slavíka je režie filmu Na vlky železa první spoluprací s TS Ostrava, pro herce Miroslava Etzlera, představitele hlavní role, jde o další z řádky „ostravských“ zkušeností. Z období posledních téměř dvaceti let připomeňme např. film Bude-li mi jíti přes údolí stínu smrti z r. 1991, kde se objevil v roli mladého J. A. Komenského, osmidílný seriál podle O. Filipa Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka z r. 1992, nebo oceňovaný dokument Dopisy z cely smrti z r. 2008. V něm propůjčil svůj hlas posledním slovům H. Píky, i dalších obětí politických procesů, napsaným těsně před popravou.

Ve filmu Na vlky železa mimojiné hrají:

Miroslav ETZLER
(MUDr. Karel Mádr)
Začínal ve Státním divadle v Ostravě a později působil v Severomoravském divadle v Šumperku. Po studiu herectví na JAMU (1986-1990) vytvořil několik rolí ve Státním divadle v Brně. Hostuje také v divadle Ungelt.V roce 2004 se dostal do podvědomí diváků především díky jedné z hlavních rolí v úspěšném seriálu na TV Nova a tou je Pojišťovna štěstí. Mohli jsme ho také vidět v Národním divadle v Praze (1992-2000) jako Antoše v Roku na vsi, Lopachina ve Višňovém sadu nebo třeba jako Hrabě Vetera z Hvězdy v Katynce z Heilbronnu. Mimo jiné zde ztvárnil postavu Jakuba ve Zvěstování Panně Marii nebo postavu Běsi ve hře Stavrogin. Na televizní obrazovce vytvořil téměř 50 rolí. Z filmových příležitostí si připomeňme například Čas sluhů (1989), Díky za každé nové ráno (1994), Mazaný Filip (2003), Jak se krotí krokodýli(2006), Bestiář (2007), Zemský ráj to na pohled (2009) aj.

Vanda HYBNEROVÁ
(Lucie Mádrová)
Vystudovala herectví na pražské DAMU. Hrála postavu Renaty ve filmu Stříbrná vůně mrazu, objevila se ve filmu Štěstí, v televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě si zahrála postavu Terezy, ve filmu Divoké včely to byla postava Jany. Věnuje se také dabingu. Sedm let hrála v divadle Labyrint. Hostovala ve spoustě pražských divadel - např. v Divadle na Vinohradech, Národním divadle, Činoherním klubu, Divadle v Řeznické, Divadle pod Palmovkou, Švandově divadle, Divadle v Celetné a Divadle Komedie. V roce 2004 získala cenu Thálie za ženský herecký výkon za roli Catherine v inscenaci Důkaz, který uvedlo divadlo v Řeznické. Rok poté byla nominována na Cenu Alfréda Radoka za roli Petry v inscenaci Fassbinderovy hry Hořké slzy Petry von Kantové.

Lukáš VACULÍK
(šéf soukromé detektivní kanceláře)
Vystudoval konzervatoř v Praze, první angažmá měl v Městských divadlech pražských (ABC, Rokoko, Divadlo K). Po deseti letech pak dostal angažmá v Činoherním klubu, poté byl na volné noze. V Karlíně si zahrál v muzikálu Někdo to rád horké. Prvním filmem byly v roce 1979 Lásky mezi kapkami deště, následovaly (z nejznámějších): Láska z pasáže, Oznamuje se láskám vašim, Kamarád do deště a Kamarád do deště II., Tankový prapor, Válka barev, Jak básníci neztrácejí naději. Z TV seriálů jmenujme kupř. Dobrou vodu, Třetí patro, Černé barony.

Zdeněk Třešňák, autor literární předlohy
Jeho doménou je původní česká detektivka, která vychází ze současné společenské atmosféry a aktuálních témat. Kromě stejnojmenné knihy Na vlky železa připomeňme další tituly, např. Vražda v Mariánských lázních, Špagát (v roce 2006 za ni získal Cenu Eduarda Fikera), Chvíle před smrtí a další.

Miroslav Sovják, scenárista
Televizní cykly Oběti a 3 plus1 s Miroslavem Donutilem, filmy Bloudění orientačního běžce (režie: Julius Matula), Hodný chlapec (režie Václav Křístek), Šťáva (režie: Pavel Göbl), Taťka (režie: Jiří Vanýsek), Jubileum (režie: Zdeněk Tyc)

Petr Slavík,
režisér a scénárista, autor více než dvou stovek filmových a televizních titulů, reklam a hudebních klipů.Narozen 19.9.1956 v Praze. 1976 maturita na gymnáziu v Písku. 1976-1978 asistent produkce v KF Praha, dělník na stavbě, topič. 1978 –1983 studium katedry dokumentární tvorby na FAMU. V roce 1984 vojenská služba v Čs. armádním filmu. 1989-1996 zaměstnán jako režisér v KF Praha, předtím i potom svobodné povolání.

Zdroj: Česká televize

Vendi V.
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete