Celý proces probíhá jako klasické umělé oplodnění, ženě toužící po biologicky vlastním potomkovi se po hormonální stimulaci odeberou vajíčka, jejímu partnerovi spermie. A oplodněné vajíčko se zavede do dělohy náhradní matky, která ho 9 měsíců nosí v bříšku, porodí ho, a pak předá biologickým rodičům. 

Co na to říkají české zákony?

Náhradní mateřství v podstatě nezakazují, ale nijak neošetřují případy, kdy si náhradní matka k dítěti vytvoří během těhotenství vztah, a pak se ho odmítá vzdát. U nás je totiž v každém případě matkou žena, která dítě porodila. Tudíž pokud si pár špatně vybere náhradní matku, může se stát, že nakonec miminko nedostanou. To se však stává jen výjimečně. V praxi celý proces probíhá většinou tak, že se ještě před porodem zapíše na matrice jako otec miminka faktický biologický tatínek. Po porodu se náhradní matka miminka vzdá, tatínek zažádá o svěření dítěte do své péče, miminko do péče dostane, a jeho partnerka - biologická matka miminka, dítě adoptuje. České zákony také výslovně zakazují náhradní mateřství za peníze, náhradní matka smí požadovat pouze náklady spojené s těhotenstvím a porodem. V praxi však u nás dostane náhradní matka za úspěšné těhotenství cca 200 000 - 500 000, peníze dostane buď bokem, nebo se uměle navýší náklady spojené s těhotenstvím a porodem. Samozřejmě že i u nás existují ženy, které odnosí dítě příbuzné nebo kamarádce, a bez nároku na finanční odměnu, ale většina náhradních matek to dělá kvůli zlepšení své finanční situace.

Co si o tom všem myslím já?
Určitě je dobře, že díky náhradnímu mateřství má mnoho párů šanci na biologicky vlastní dítě. A jestli je morální dávat náhradní matce statisícové částky? Na jednu stranu se to zdá zvláštní a nemorální, platit za miminko. Na druhou stranu ovšem náhradní matka riskuje své zdraví, během těhotenství i porodu ji můžou potkat nejrůznější komplikace. A bohužel zdaleka ne každý má kamarádku, která odnosí miminko bez nároku na odměnu. Pár zoufale toužící po miminku proto obvykle peněz nelituje. 

Ne každá žena se ovšem může stát náhradní matkou. Taková žena, která se rozhodne touto cestou pomoci někomu k miminku, musí mít všechno v hlavě velmi dobře srovnané. Třeba já bych náhradní matku nikdy dělat nemohla, ani za všechny peníze světa. Zdaleka ne každá žena by se totiž po porodu dokázala vzdát miminka, které jí 9 měsíců rostlo pod srdcem. Ano, sice to biologicky není její dítě, ale řekněte to srdci. Já jsem si jistá, že bych miminko předat nedokázala. Žena, která toto dokáže, a neponese si z toho trauma na celý život, musí být velmi, velmi silná. A určitě je dobře, že takové ženy jsou, už mnoha párům pomohly ke štěstí!

Slavuska - čtenářka
ChytráŽena.cz