Když je někdo náměsíčný, tak si neuvědomuje, co dělá, protože se vše odehrává v jeho spánku. Spíte, najednou se zvednete a někam jdete a něco uděláte. Uděláte to ale nevědomě, takže o tom nevíte.
I v naší rodině jsme se setkali s náměsíčností, a musím říci, že někdy to opravdu není legrace.
Stalo se to loni v létě. Jako každý rok, jsme se vydali s rodinou k moři - tentokrát do Chorvatska. Tehdy jsme jeli i s mamky bráchou a jeho rodinou. A právě jednoho z mých bratranců se týká tento příběh. Jmenuje se Honza a je mu 25 let. A jak to vlastně začalo?
První den po příjezdu k moři byli všichni tak utahaní, že jsme šli spát relativně brzy. Byli jsme ubytováni ve dvou chatkách, rodiče spali spolu v jedné chatě a my mladí ve druhé. Chatky byly vybaveny dvěma palandami a to byl kámen úrazu.
Honza vletěl do chatky a okamžitě si zabral jednu z horních paland... Nikdo nebyl proti, protože jsme o jeho náměsíčnosti neměli ani potuchy. Noc byla překvapivě klidná... až do určité doby. Probudilo mě strašné vrzání a skřípání. Podívala jsem se nahoru a vidím, jak Honza stojí na posteli a zvedá ruce. Ale než jsem stihla cokoliv udělat, zařval: ,,Skáču" a skočil šipku z palandy a s pořádným žuchnutím se probral až dole na zemi. Naneštěstí to skončilo zlomenou nohou a Honza musel zbytek dovolené jen proležet. To ale nebylo vše.
Z dovolené jsme se všichni vraceli spokojení a těšili jsme se domů. Následující noc stála opět za to. Tentokrát spal Honza na dvojlůžku společně se svým bratrem. Z poklidného spánku nás najednou vyrušil hrozný křik z chodby. Jdu se tam podívat a co nevidím... Honza stojí na schodech a pořád dokola křičí: ,,Jsou tady, jsou tady!!" Začala jsem mít strach, že nás někdo vykradl nebo něco podobného, a proto jsem se na Honzu obrátila s otázkou: "Kdo je tady?" Načež mi pohotově odpověděl: ,,Kombinačky!" Musela jsem se začít smát. Hned mi bylo jasné, že má zase jen nějaký zajímavý sen.
Dodnes mi ale není jasné, jak svého bratra přeskočil se sádrou na noze, aniž by ho vzbudil, když spal na posteli u zdi.
A proto své potomky raději nenechávejte bez dozoru, nikdy nevíte, čeho je člověk ve spaní schopen:) První den po příjezdu k moři byli všichni tak utahaní, že jsme šli spát relativně brzy. Byli jsme ubytováni ve dvou chatkách, rodiče spali spolu v jedné chatě a my mladí ve druhé. Chatky byly vybaveny dvěma palandami a to byl kámen úrazu.
Honza vletěl do chatky a okamžitě si zabral jednu z horních paland... Nikdo nebyl proti, protože jsme o jeho náměsíčnosti neměli ani potuchy. Noc byla překvapivě klidná... až do určité doby. Probudilo mě strašné vrzání a skřípání. Podívala jsem se nahoru a vidím, jak Honza stojí na posteli a zvedá ruce. Ale než jsem stihla cokoliv udělat, zařval: ,,Skáču" a skočil šipku z palandy a s pořádným žuchnutím se probral až dole na zemi. Naneštěstí to skončilo zlomenou nohou a Honza musel zbytek dovolené jen proležet. To ale nebylo vše.
Z dovolené jsme se všichni vraceli spokojení a těšili jsme se domů. Následující noc stála opět za to. Tentokrát spal Honza na dvojlůžku společně se svým bratrem. Z poklidného spánku nás najednou vyrušil hrozný křik z chodby. Jdu se tam podívat a co nevidím... Honza stojí na schodech a pořád dokola křičí: ,,Jsou tady, jsou tady!!" Začala jsem mít strach, že nás někdo vykradl nebo něco podobného, a proto jsem se na Honzu obrátila s otázkou: "Kdo je tady?" Načež mi pohotově odpověděl: ,,Kombinačky!" Musela jsem se začít smát. Hned mi bylo jasné, že má zase jen nějaký zajímavý sen.
Dodnes mi ale není jasné, jak svého bratra přeskočil se sádrou na noze, aniž by ho vzbudil, když spal na posteli u zdi.
Willfikus - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz