Symfonie smrti, která se mísila do muzikantské inspirace. Takto popsal okolnosti vzniku i samotnou atmosféru opery Hoffmannovy povídky jeden z blízkých přátel autora, slavného skladatele Jacquese Offenbacha. Ten, ač je veřejností známý především díky svým operetám, Hoffmannovy povídky komponoval na sklonku svého života v přímé inspiraci fantaskním dílem německého spisovatele E. T. A. Hoffmanna. Nové nastudování tohoto dnes již klasického – a převážně komického – operního díla připravuje Národní divadlo v Praze. Pod režijním vedením Ondřeje Havelky a v hudebním nastudování Michela Swierczewského budou Hoffmannovy povídky premiérově uvedeny 6. a 7. března.
I po téměř 130 letech, jež uplynuly od prvního uvedení díla v Komické opeře v Paříži, si Hoffmannovy povídky mimo jiné díky mnoha fantaskním až mysteriózním prvkům udržují nadčasový charakter. Ostatně celý syžet je prodchnut bizarními motivy, jako jsou žena-robot, brýle se zvláštní optikou nebo temná magie, to vše na pozadí prolínání časových rovin, reality, snu a metatextu. „Jsou úžasné, vtipné, plné ironického humoru,“ přibližuje Offenbachovu předlohu v podobě textů E. T. A. Hoffmanna režisér nové inscenace Ondřej Havelka. „Kdyby se mi podařilo do inscenace dostat něco z jejich atmosféry, humoru a bláznovství, byl bych opravdu šťastný.“
Podobně poutavý, jako samotný děj Hoffmannových povídek, je i osud partitury. Na různých podobách inscenování díla se významně podepsala skutečnost, že Jacques Offenbach zemřel ještě před jeho dokončením. I poté však byl košatý příběh krácen, přepisován či dopisován. Až v 70. letech minulého století byly objeveny neznámé rukopisy a Offenbachovy původní poznámky, které Hoffmannovy povídky posunuly z kvalitní syntézy jeho operetních kusů do pozice svrchovaného operního díla.
Inscenace opery Národního divadla vychází z rekonstruované verze Hoffmannových povídek, která byla sestavena právě na základě nedávných objevů původních Offenbachových rukopisů. „Důvodem, proč vycházíme z u nás málo známé verze Hoffmannových povídek, je jednak větší konsekventnost a bohatost děje a také snaha představit divákům neznámou, opomenutou, avšak krásnou Offenbachovu hudbu. Diváci uslyší například groteskní tercet Niklase, Hoffmanna a Coppélia, árii Niklase o ´duši houslí´, árii Giulietty, původní podobu árie Dapertutta, zcela jiné finále 4. jednání či nádhernou závěrečnou Apoteózu,“ vysvětluje dramaturg opery Národního divadla Ondřej Hučín.
Podle uměleckého šéfa opery Národního divadla, Jiřího Heřmana, se podařilo pro novou, pro pěvce velmi náročnou inscenaci Hoffmannových povídek získat vynikající obsazení: „V titulní roli Hoffmanna se představí belgický tenorista Marc Laho a Valentin Prolat. Skvělé hlasové dispozice i herecké mistrovství je vlastní oběma představitelům čtyřrole Lindorfa, Coppélia, Miracla a Dapertutta - polskému basbarytonistovi Tomaszi Koniecznému a světoběžníku Donnie Ray Albertovi, známému i z Metropolitní opery v New Yorku.“
Hoffmanovým společníkem bude maďarská mezzosopranistka Atala Schöck a česká pěvkyně Kateřina Jalovcová. V náročných partech ženských představitelek se představí české pěvkyně v čele s Pavlou Vykopalovou a Jitkou Svobodovou a hosté opery Národního divadla, americká sopranistka Katie Beth Van Kooten, Maida Hundeling, Martina Masaryková a Jana Bernáthová.