Obaly potravin nám mnohdy slibují extra porce ovoce, výraznější masovou příchuť, méně tuku nebo třeba nižší obsah cukru. Nakupujeme ale opravdu vhodné a kvalitní potraviny? Skutečná pravda o složení potravin se nachází na zadních etiketách, kde je uvedeno, co potravina doopravdy obsahuje. Tyto zadní etikety se každopádně vyplatí číst. Zjistíte tak rozdíl třeba mezi vanilkovým pudinkem a pudinkem s příchutí vanilky.
Jak tedy efektivně číst etikety? Jako první se můžete zaměřit třeba na datum spotřeby. Tím je rozhodně doporučeno se řídit. Potraviny, jejichž trvanlivost je označena “spotřebujte do“ se do uvedeného data musí spotřebovat a po tomto datu se již nesmí prodávat. Potraviny s “minimální trvanlivostí do“ (např. rýže, koření) lze prodávat i po tomto datu, pokud prodejce může zaručit jejich zdravotní nezávadnost. Zodpovědnost za výrobek pak přechází z výrobce na prodávajícího.
Dalším podstatným ukazatelem je složení produktu. Čím menší je množství složek, tím lépe. Znamená to menší prostor pro přidané “náhražky“ a dochucovadla. To platí zejména u masných výrobků. Pokud si chcete koupit kvalitní šunku, měla by obsahovat pouze tři složky a to maso (cca 96 %), sůl a koření. Levnější varianty mohou mít např. pouze 65% podíl masa a k tomu celou řadu dalších použitých surovin.
Procentuální zastoupení jednotlivých složek je také důležité. Ve složení potravin musí být vždy uvedeny všechny složky v sestupném pořadí pro snadnější orientaci. První surovina v pořadí je vždy ta, které obsahuje výrobek nejvíce. Díky těmto údajům zjistíte třeba to, že vanilkový pudink obsahuje skoro dvě procenta vanilky, zatímco pudink s vanilkovou příchutí neobsahuje vanilku žádnou.
Výrobci by měli uvádět v případě uvedení výživových či zdravotních tvrzení také nutriční/výživové hodnoty potravin. Ty nás informují o množství energie, bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, které 100 g (ml) potraviny obsahuje. Díky nutriční tabulce tak odhalíte třeba to, že rostlinný roztíratelný tuk Flora Gold obsahuje o 67 % méně špatných tuků - nasycených mastných kyselin než klasické máslo. Obsah “dobrých“ a “špatných“ tuků je dobré hlídat s ohledem na náš cholesterol. „Z etiket se můžete dozvědět, že některé rostlinné roztíratelné tuky obsahují tzv. steroly, které mohou cholesterol v krvi dokonce aktivně snižovat,“ poukazuje na tabulce výživových hodnot Eva Kadlecová.
V dnešní době jsou především v rámci redukčních diet velmi sledované energetické hodnoty potravin. Musí je každý výrobek obsahovat? Nemusí. Uvedeny musí být pouze u takových výrobků, které mají výživová či zdravotní tvrzení. Dalším šikovným pomocníkem mimo tabulky nutričních hodnot, je ukazatel GDA (v překladu Guideline daily amounts) na etiketách. Ten vám poskytne přehledné informace o tom, jaký podíl tvoří daná potravina z celkového doporučeného denního příjmu energie, bílkovin, sacharidů, cukrů, tuků a nasycených mastných kyselin, sodíku (soli) pro osobu.
Číst etikety a vybírat podle nich potraviny znamená aktivně se starat o své zdraví. Nestyďte se v obchodě u regálu zastavit a dobře prostudovat malé písmo na zadní straně potravin. Menší už nebude - minimální velikost písma určí nové nařízení EU o poskytování informací spotřebiteli, které bude použitelné od 13. prosince 2014. Váš nákup vám také mohou zrychlit a usnadnit potraviny označené logy Vím, co jím. Při jejich nákupu máte totiž jistotu, že kupujete potraviny, které splňují přísné limitní hodnoty obsahu tzv. negativních živin, jako jsou např. nasycené a trans mastné kyseliny, sodík nebo cukr.