Návštěva kostela Panny Marie Vítězné a Pražského jezulátka

Kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně je také nazýván U Pražského Jezulátka. Kostel byl postaven v letech 1611-1613 jako pozdně renesanční luteránský kostel. Po bitvě na Bílé hoře byl předán Řádu bosých karmelitánů a zasvěcen Panně Marii Vítězné. Za vlády Josefa II. kostel přešel pod správu maltézských rytířů. V roce 1993 se sem opět vrátili bosí karmelitáni. V péči o kostel pomáhají sestry karmelitky.

Turisté kostel navštěvují hlavně kvůli sošce Pražského Jezulátka, která je zde vystavena od roku 1641. Tato soška zobrazuje Ježíše jako dítě a podle pověsti pochází ze Španělska. Vyrobena byla asi v šestnáctém století ze dřeva, potažená látkou a voskem, vysoká je 47 centimetrů. Sošku přivezla španělská vévodkyně Marie Manriquez de Lara Mendoza a darovala ji jako svatební dar své dceři Polyxeně z Lobkovic. V roce 1628 ji Polyxena věnovala klášteru bosých karmelitánů, který sídlí vedle kostela Panny Marie Vítězné. Sošce byla přisuzována zázračná moc, lidé k ní chodí prosit o pomoc, uzdravení, narození dítěte, děkují… Sestry karmelitky oblékají Jezulátko do královských šatů, jejichž barvy se střídají podle liturgického období: fialová, bílá, zelená, červená.

Oděv se skládá z bílé spodní košilky, barevné košilky zdobené motivy z křesťanské symboliky. Pláštěnky, krajek na ruce a krk, královského jablka a koruny. Šatník Jezulátka se rozrůstá, v současnosti má přes 300 kusů oblečků. Většinou to jsou dary od lidí z celého světa z vděčnosti a jako poděkování. Jezulátko má v současné době tři korunky. Tu poslední daroval papež Benedikt XVI. Při své návštěvě Prahy v roce 2009 v kostele Panny Marie Vítězné se zastavil, aby zlatou korunku zdobenou perlami a granáty osobně předal.

Přímo z kostela můžete přejít do patra do malého muzea šatiček, které byly zhotoveny pro mimořádné události. Například návštěvu nějaké významné osobnosti. Již cestou po schodech uvidíte na zdi fotografie Jezulátka v různých oblečcích.

Pražské Jezulátko je umístěno v prosklené skříňce na oltáři Pražského Jezulátka po pravé straně kostela uprostřed mezi dvěma dalšími oltáři. Nemůžete ho přehlédnout, protože oltář je bohatě zdoben zlatem. A také zde bývá nejvíce lidí. Každý si chce tu nepatrnou, ale významnou sošku prohlédnout z blízka a vyfotografovat si ji. Škoda, že je umístěna poměrně vysoko. Lidé menšího vzrůstu na ni špatně vidí. Ale to je asi z bezpečnostních důvodů. Již jednou se prý ztratila. Naštěstí byla vrácena na své místo a dodnes není vyřešeno, kdo a proč ji ukradl a potom zase vrátil. Myslím si, že to není ani tak důležité. Hlavně, že je tam, kam patří.

Jaa123 - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete