Už podruhé jsme manželem navštívili Floru Olomouc, tentokrát její letní etapu. Nedá mi to a musím napsat, že nemalou zásluhu na tom má i ChytráŽena.cz, protože nám umožnila získat vstupenky. Tisíceré díky ChytráŽeno!

Naši návštěvu jsme začali jako obvykle důležitou otázkou: Kam zaparkovat? Desítky řidičů se ptali na to samé, takže to vypadalo, že tenhle gordický uzel dokáže rozetnout snad jenom Alexandr. Nakonec jsme si našli pěkné místečko skoro u hlavní brány výstaviště.

Naše první kroky nás zavedly na výstavu SVAZU ŠKOLKAŘŮ ČR. Bylo to neuvěřitelné, ale jejich šikovným ručičkám se podařilo přenést do pavilonu celé záhony, které od nohou návštěvníků dělily jen nepříliš široké obrubníky z vkusně upravených cihel. Na záhoncích se nám nejdříve přestavily netřesky a vřesovištní rostliny. Opravdu to vypadalo, jakoby tam rostly odjakživa. Dalších pár kroků nás zavedlo mezi záplavu květů. K vidění byla např. komule, brslen nebo drobnokvěté růže. Mezi malými stromky jsem si povšimla především tisovce dvouřadého (tento jehličnatý strom původem z mokřin USA si poslední dobou našel cestu do mnoha našich okrasných parků a botanických zahrad).  Velice zajímavým prvkem se ukázaly i umělecky provedené sovy na větvi.

V hlavním pavilonu A nás ohromila obrovská záplava pestrobarevných květů, především růží, jiřinek nebo gladiol. Hlavně gladiolám musím vzdát hold, protože jich se očividně netýkaly neduhy, které poslední dobou čím dál víc trápí jejich sourozence v amatérsko-profesionálních zahrádkách. Taktéž se nemohu nezmínit o půvabu leknínového jezírka hned u vstupu. UMĚNÍ V ROZKVETLÉ ZAHRADĚ zase představilo nespočet různých možností, jak skloubit živé květiny s uměleckými dekoracemi z keramiky nebo železa.

V dalším pavilonu pro nás Unie botanických zahrad ČR připravila nezapomenutelnou podívanou s názvem ŽIVOT V MOKŘADECH. Vstoupili jsme obklopeni rašelinnou vůní mezi rostliny a zvířata tak dobře známá našemu českému oku, a když jsme odcházeli, zanechali jsme za sebou kvetoucí kurkumu a anturie z exotických mangrovů. Na větvích mokřadních velikánů byla zavěšena terária, s poměrně běžnými ale i exotickými druhy. Mnozí návštěvníci tak mohli poprvé na vlastní oči spatřit strašilku nebo obří plže. A tady taky narážím na drobnost, kterou bych pořadatelům vytkla a to jmenovky. Pár písmenek u těch drobných tvorečků by jim neublížilo a mě by ušetřilo několik hodin práce s jejich určováním, i když jsem byla nejspíš jediná. Ovšem jiný detail mě potěšil mnohem více. Na epifytním kmenu uprostřed expozice byly naaranžovány tilladsie druhu ionatha a mezi nimi prokvétalo několik druhů orchidejí v čele s cymbidii. A nesmím zapomenout ani na masožravé saracénie, které krom svých nenasytných láček vystavovaly na odiv i velké květy.

Zhruba v polovině našeho výletu jsme konečně zamířili do manželových oblíbených skleníků. Palmový skleník jsme prolétli spíže zběžně, protože od našeho minulého pobytu se mnoho nezměnilo. Znovu nás vítaly sytě růžové květy bouganvillií a exotické květenství strelície královské. Zastavili jsme se jen u stromku granátového jablka s ještě zelenými plody a několika červenými květy. Je vždycky zvláštní vidět „v přírodě“ ovoce, které jinak znáte jen z pultů obchodních řetězců.

To kaktusový skleník nabízel překvapení mnohem víc. Obyčejně naježené a pichlavé kaktusy tu ukázaly svou krásnější tvář – květy. Některé se pyšnili jedním nebo dvěma obřími, ale jiné se místy pod drobnou barevnou záplavou doslova ztrácely. Pobavil mě jeden starší manželský pár, který pichlavé bochánky opravdu velkých kaktusů označil za „sedačku pro tchýni“ ;-)

Ve zcela jiném světě jsme se ocitli při procházce tropickým skleníkem. Ve velkém jezírku jsme si nemohli nevšimnout obřích leknínových listů viktorie královské (kterou jako první objevil náš neprávem opomíjený vědec a cestovatel Tadeáš Haenke), které unesou i tříleté dítě. Bohužel ani tentokrát jsme se nedočkali květu, ale i listy samy o sobě byly opravdu impozantní. Nad vodu se skláněly květy anthurií a závěsy z parožnatky (velmi neobvyklé kapradiny). Příjemným překvapením bylo i několik voňavých květů jasmínu sambakového (toho jasmínu, kterým se v Číně aromatizuje čaj). Podruhé v životě jsem také viděla kvetoucí cykas (poprvé to bylo v botanické zahradě v Liberci).  

Jako poslední jsme navštívili citrusový skleník. Mandarinky nebo citrony rostoucí přímo na stromech zároveň s květy (typická vlastnost citrusů) vypadaly opravdu velmi exoticky. Když k tomu připočteme rozložitý hořcový stromek obalený modrými květy a ostrůvek s kvetoucími saracéniemi, byl výsledný efekt dokonalý. Upozornila jsem manžela na rohovník obecný (svatojánský chléb), který se poslední dobou stává hitem mezi nenáročnými pokojovými rostlinami.

Ale už je na čase opustit skleníky a vnořit se do davů u květinových stánků. Jarním květinovým hitem byla Mandevilla (Sundavilla, Dipladenia) se sytě červenými květy. Prodejci proto přišli s další novinkou: bíle a růžově kvetoucími kultivary, kterým bůhvíproč všichni zarytě říkali dipladenia, což je zkrátka botanicky špatně. Ovšem letním hitem se staly exteriérové velkokvěté ibišky ve dvou barvách; vínové a růžové. Určitě nebudu přehánět, když řeknu, že měly květy velké jako dezertní talíře. Jeden zahradník mi přeochotně vysvětlil, že jejich pěstování je velmi snadné a že mám určitě jeden zkusit. I přes toto ujištění jsem se rozhodla nechat testování těchto podivuhodných květin na jiných zahrádkářích. Upřímně totiž nevěřím, že by ty nádherné obří květy bez úhony přežily naše poslední dobou tak častá větrná léta. Další nepřehlédnutelnou zajímavostí byly ale i nové odrůdy neopadavých magnolií, ještě pestřeji žluto-červeně vybarvené japonské javory, okrasné kroucené vrby nebo nové druhy odolných zahradních orchidejí. Do módy se také znovu dostávají nenápadně zbarvené olověnce.

Pokud jsem se na minulé flóře vyjadřovala s nevolí o stáncích se zmrzačenými tillandsiemi, nastříkanými křiklavými autolaky do nepřirozených barev, mohu nyní se zadostiučiněním konstatovat, že jsem na takový stánek nenarazila. Naopak doslova jsem užasla nad rozšířenou nabídkou opravdu zdravých a nádherné vypadajících tillandsiích. Atraktivní druhy, které byly až donedávna k sehnání jen ve specializovaných sklenících (např. t. streptophylla nebo t. fillifolia) si dnes nacházejí k pěstitelským nadšencům cestu mnohem snadněji a za přijatelnější peníz. Prodejci dokonce zdarma poskytují návod ke každému konkrétnímu druhu.

Výlet jsme zakončili stylově. Z neustálého ruchu a shonu spěchajícího davu jsme se přesunuli k výstavištnímu jezírku a poslechli si několik country-folkových písní ze zdejšího hudebního programu.

Nenapadá mě, jak lépe zakončit tento článek, než tím, že vás všechny srdečně pozvu na nadcházející podzimní etapu. Pokud máte jen trochu rádi květiny a stojíte o nezapomenutelný zážitek, určitě se na podzim podívejte do Olomouce. A kdo ví, možná, že se tam potkáme.

Notburga

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout