Očkování je důležitou součástí nejen lidí, ale i zvířat, například psů, koček či drůbeže a dalších. Dnes je to velmi vhodné, dřív se na to až tak nehledělo. Když se majitel dostaví například se psem na očkování, tak se začíná první dávkou vakcíny. Ta slouží k tzv. předání základní informace imunitnímu systému. Když fenka kojí, tak štěně dostalo protilátky od matky. Když se tak stalo, dochází k interakci antigenu očkovací látky s těmito protilátkami. I když se v tomto případě stane, že se tím sníží účinnost očkovací látky, tak je dobré první dávku nezanedbat. I když tedy fenka kojí, tak stejně není jisté, jak na tom je s množstvím protilátek.

První očkování se provádí ještě než se štěně tzv. oddělí od matky do nového prostředí. V podstatě to znamená asi týden před odchodem k novému majiteli. Maximálně zásadní je druhá dávka vakcíny, a to i z důvodu, aby se rozvinula dostatečná tzv. imunokompetence organismu k původcům vakcinovaných chorob. Je to sice velmi složité, nicméně tak to popisují veterináři. Druhá dávka vakcíny slouží k vlastní pobídce imunitního systému k tvorbě účinných protilátek. Občas se stává, že tříměsíční štěně přijde s majitelem na druhé očkování, ovšem s tím, že mu to tak doporučil chovatel.

Přitom k přeočkování mezi první a druhou dávkou by mělo být období dvou, maximálně tří týdnů. Když se tak nestane, musí se celé očkovací schéma jet znovu od začátku. Je to špatné i pro štěně, jelikož se nachází v období socializace, kdy musí dostávat co nejvíce podnětů zvenčí a stýkat se s dalšími psy. Během očkování se tak ocitne v izolaci, právě kvůli nedostatečné ochraně před nebezpečnými chorobami. Nejlepší je o očkování promluvit si s veterinářem. Ti tomu rozumí ze všech nejlíp. Výrobci vakcín se totiž liší, co se týká intervalů očkování. Když se zamyslíme nad nebezpečnými chorobami,  tak je to například vysoce nebezpečná vzteklina.

Ta je u nás povinná, co se týká psů. Provádí se od věku tří měsíců a stačí jedna dávka vakcíny. Boosterová vakcinace se aplikuje v intervalu doporučeném od výrobce konkrétní použité vakcíny. Může to být jeden rok nebo i tři. Majitelé si tak mohou vybrat, jestli dají přednost každoročnímu přeočkování společně s vakcinací na ostatní choroby. Jestli se rozhodnou pro tříletý interval, tak vzteklina se tedy očkuje jednou za tři roky, ovšem ostatní choroby se musí očkovat každý rok. Může nastat problém, když pes cestuje do zahraničí. To je nutné pohlídat si interval mezi vakcinacemi.

Jestliže se třeba překročí interval třeba jen o jeden jediný den, tak pro účely cestování je očkování proti vzteklině neplatná. Snad je těchto pár informací o očkování natolik dostatečných, že lidé budou své pejsky očkovat, aby je chránili. Očkování totiž může zachránit nejenom lidský, ale psí a všeobecně zvířecí život. Zvířata to sice dvakrát nemilují, ale je to důležité.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10