Jestli alespoň trošku znáte Šumavu, pak pro vás jistě nebude neznámý pojem „Filipova Huť“. Jedná se o další z několika nejnavštěvovanějších míst v Šumavském národním parku - a protože patří i k našim nejoblíbenějším a při svých toulkách v tomto kraji ho nikdy nemineme, ráda vás s ním seznámím blíže.  Pokud jste tedy ještě neměli tu čest zavítat sem osobně, třeba vás následující řádky trošku popostrčí…

Filipova Huť - to jsou malebná stavení, která jsou roztroušená uprostřed překrásných horských luk v údolí Filipohuťského potoka. Obklopená lesy leží ve slatinné oblasti Plání. Možná vám je název této obce povědomý - pak jste o ní jistě slyšeli ve zprávách o počasí: s nadmořskou výškou 1093 metrů se totiž jedná o nejvýše položenou šumavskou osadu, o které se často mluví v souvislosti s teplotními rekordy. Dnes je místní částí níže ležící nedaleké obce Modrava a patří k nejchladnějším místům Šumavy - není nic výjimečného, když tu i během letních prázdnin zažijete ranní teploty pod bodem mrazu... Z Filipovy Huti se vám otevře nádherný pohled na okolní krajinu a tohle místo vám poskytne jeden z nejkrásnějších pohledů na druhou nejvyšší horu Šumavy: Roklan. Při pohledu na něj vám bude určitě jasné, proč se mu přezdívá Prsy Matky Boží. Přestože se ale Velký a Malý Roklan zdají téměř na dosah ruky, leží už na německé straně Šumavy.

Filipova Huť vznikla - podobně jako mnohé další šumavské obce - kolem sklářské huti. Své jméno dostala po tehdejším majiteli panství Filipu Kinském. Po dokončení Vchynicko-tetovského kanálu sklárna zanikla a obec byla od té doby spojována už jen s dřevařstvím. Ještě před válkou byla Filipova Huť prakticky německou obcí, ale stejně jako z dalších příhraničních míst pak byli po válce Němci odsunuti. Chalupy sloužily poté převážně pro podnikovou rekreaci. Dnes tu najdete většinou penziony, ve kterých se můžete jen občerstvit, nebo rovnou zajistit ubytování, o které je v sezóně veliký zájem - jak v letním, tak v zimním období.

Tohle místo je totiž výborné jako východisko turistických cest. Na své si tu přijdou pěší turisté, cykloturisté a v zimě i běžkaři, protože síť turistických tras je tu opravdu rozsáhlá a vybere si každý. Můžete se vydat například po žluté značce na hodinku chůze vzdálenou Kvildu, nebo opačným směrem po zelené značce dojdete zhruba za půl hodiny na Modravu a odtud pak ti zdatnější mohou pokračovat třeba na bývalou hájenku na Březníku s možností občerstvení, rozhlednu na Poledníku, Tříjezerní slať a tak dále. Dojít nebo dojet se dá také na Antýgl, na Horskou Kvildu, k prameni Vltavy… O prázdninách můžete trasu zkombinovat i s využitím cyklobusů, které výborně poslouží pro převoz kol. Možností je skutečně spousta, stačí pečlivě prostudovat mapy a po celou dobu dovolené je stále kam vyrážet. Hladovým a žíznivým bych doporučila místní penzion Korýtko, který nabízí za příznivé ceny výbornou kuchyni včetně různých specialit jako třeba jelení guláš nebo výborné borůvkové knedlíky. Samozřejmě tohle je naše oblíbená restaurace a zkušenost, ale najíst se můžete i jinde a věřím, že budete stejně spokojení.

Filipova Huť mě poslední dobou zklamala v jediném: byla tu povolena výstavba honosných sídel (jinak se tyto stavby ani nedají nazvat) zřejmě pražských milionářů. No, „za peníze v Praze dům“ - a jak je vidět, v I. zóně Národního parku Šumava to jde také. Bohužel tato obec toho není jediným důkazem…  Byla by ale škoda nechat se tímto faktem odradit; i tak stojí za to sem přijet a uprostřed zdejší přírody si odpočinout od shonu všedních dní.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10