Nejkrásnější narozeniny

Jsou lidé, kteří od určitého věku narozeniny neslaví. Já bych ovšem použila jiné slovo místo slavení, možná souznění, zastavení. Pamatuji si na mnohé ze svých narozenin a také neobvyklých dárků, které jsem dostala například od dětí. Nechyběly zážitkové dárky - večeře ve středověké hospodě, přelet vrtulníkem nad Karlštejnem, masáž lávovými kameny apod. 

Moc jsem si s manželem užila koupel v Pivních lázních, wellness pobyty a také svůj první let v letadle k mým padesátinám. Bylo to fakt husté, jelikož jsem prošpikována fobiemi. Navíc při zpátečním letu byla taková bouře, že bylo v noci venku jako ve dne a za toho největšího hromobití a blesků jsme nastupovali do letadla směr Miláno - Praha. Měla jsem malou dušičku… A nikdy jsem se víc netěšila zpátky domů!

Moc mě potěšilo, že jsem k manželovým kulatinám /60/ sehnala vtipné heligonkláře, kteří pobavili nejen jeho, ale i všechny narozeninové gratulanty.

Přemýšlela jsem, jak asi bude probíhat moje oslava kulatin, která připadla na říjen loňského roku. Všichni jsme věděli, že manžela oslabila nemoc, a že se mu nechce do podobné „akce“, kde bude velká část rodiny. Ale já trvala na svém a nakonec i on souhlasil s tím, že to tedy na mou šedesátku hezky „roztočíme“.

Byly to mé nejkrásnější narozeniny, měla jsem kolem sebe všechny své blízké, manžel se cítil dobře, zatančili jsme si, hrál si s malou vnučkou. Dodnes vidím mírné sluneční paprsky, jak osvětlovaly sál a budily dojem, že je vše, jak má být. Dostala jsem nádherné květiny, hromadu dárků, ale já věděla, že tím nejmilejším dárkem je přítomnost mého manžela právě na těchto narozeninách. Zavzpomínali jsme si, zasmáli se na humorných příhodách, které jsme spolu i s dětmi prožili. Přišly mi zazpívat a pobavit narozeninové hosty také známé Havířovské babky. Pouštěli jsme si pak staré hity, které nám připomínaly nejen mládí, ale i historky, které se k nim pojily. Moc jsem si přála, aby k nim přibylo ještě nespočet nových, ještě rozvernějších a veselejších…

Osud tomu chtěl jinak. O Velikonočním pondělí nás manžel, tatínek a dědeček navždy opustil. Já i naše děti jsme byli v té chvíli s ním. Bylo to moc těžké a pro všechny bolestné, ale neopustili jsme jej ani ve chvíli, když navždy odcházel. Zůstaly jen krásné vzpomínky na člověka, který miloval život, vtip, nadsázku. Pohřeb měl 1.4. a jak pan farář řekl na posledním rozloučení s ním, i tohle datum k němu patřilo. Na své 60. narozeniny nikdy nezapomenu, protože byly poslední, které jsem s milovaným manželem prožila i protančila…

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10