Pes ti packu podá.
Zahledí se do Tvých očí,
jak by říkal: „Pane můj,
zahoď trable, strasti žití,
rozvesel se! Stůj co stůj!
Nejlepší přítel do nepohody, to je náš Maxík, pětiměsíční štěně německého ovčáka. I když si sním nemůžeme popovídat, vždy nás dovede potěšit a překvapit něčím novým. V jeho přítomnosti se cítíte hned lépe, dodá vám plno síly a chutí do života..
Tato černá chlupatá kulička je miláčkem nejen naší rodiny, ale také každé návštěvy, která k nám zavítá. Každou návštěvu pečlivě očichá, a čeká, že nový přítel ho pohladí nebo alespoň podrbe po kožíšku., ten ho na oplátku olíže. Taky nám dává pěkně najevo, kdo je tady páne! Když není po jeho, tak se dovede pěkně zlobit, začne na nás štěkat nebo si do nás kousat. Když má radost vrtí svým ocáskem a na jeho černých očích poznáte, že vás má rád. I když ho máme pouze pět měsíců , tak nám všem přilnul k srdci pro svou hravost, přítulnost, milost a chytrost, stal se našim nejlepším kamarádem. Doma si nejraději hraje s malým tenisovým míčkem, který se vždy někde zakutálí, nebo ho někde odnese, a my ho pak celá rodina hledáme, náš Maxík je bez tenisáku ztracený. Když něco provede stačí se na něj škaredě podívat a v jeho očích uvidíte lítost, jako by vám řekl, víckrát se to nestane! Taky je velice chytrý a učíme ho disciplíně. Základní povely už lehce zvládá.
Každé ráno sedí u vchodových dveří a tím nám dává na vědomí, že je čas jít ven. Když vyrazíme na zahradu, najde si nějaký kousek klacíku a nadšeně nám ho aportuje. Je to prostě další člen naší rodiny, i když nemluví tak nám je všem v jeho přítomnosti mnohem veseleji je to prostě kamarád do nepohody.
Autor: Marta