Nejsou dárečky jenom příjemné

1. dáreček

Chodila jsem s Tomášem půl roku a oba jsme byli šíleně zamilovaní. Už od října jsem vymýšlela láskyplný vánoční dárek a nakonec jsem mu nechala zarámovat fotku ze dne, kdy jsme se seznámili. Čekala jsem, že pod jedlí taky rozbalím něco romantického, jenže můj drahý mě podaroval - skládací lopatou. Když jsem se ujistila, že ta věc je vážně pro mě, uklouzlo mi: „To se mám jít zahrabat?“ Tomáš pohotově opáčil: „Né, naopak, vyhrabat.“

Vysvětlil, že tu lopatu mám na sníh. Bydlela jsem na kraji vesnice a vedla k nám jen jedna pěšinka. V zimě jsem se brodila domů skrz závěje. Musela jsem uznat, že ten dar vlastně romantiku nepostrádá. Záleželo mu na tom, abych cestou domů udržela nohy v suchu a teple...

2. dáreček

Druhý dáreček byl od mé kamarádky. Loni v prosinci jsem si vjela s kamarádkou do vlasů. Na Štědrý den u mě Tereza zazvonila a vrazila mi do ruky dárek.

Trvala na tom, abych ho nerozbalovala hned, ale položila si ho pěkně večer pod stromek. Těšilo mě, že jsme udělaly krok ke smíření, a večer jsem její dárek popadla jako první. Z papíru na mě zamrkala krabička s voňavými mýdly a obálka. Myslela jsem, že uvnitř najdu přání, jenže jsem vytáhla dopis, byly to samé urážky. Prý jsem zrádkyně a mrcha. Mého přítele prohlásila za blbce, který mě proti ní štve. Dokonale mi tím dopisem zkazila Štědrý večer, a o to jí patrně šlo. Už se nevídáme.

3. balíček byl od sousedky

Často jsem se jí starala o 10letého kocoura Mikeše. Jednou ale sousedka vyrazila do lázní a svěřila mi na hlídání svého milovaného kocoura.

Hned druhý den ale Mikeše před domem srazilo auto. (Na mou omluvu: Mikeš byl totiž hluchý i slepý.) Sousedce jsem namluvila, že se asi zatoulal, ale stejně to nesla dost těžce. Kdykoliv jsme se potkaly, tvářila se děsně vyčítavě. Kocour zahynul na jaře a do Vánoc už jsem na nebohé zvíře úplně zapomněla. Ne tak sousedka. Zabalila mi do vánočního papíru roztrhanou plyšovou myš, se kterou si její chundelatý miláček hrával. Když jsem na dárek nechápavě vyvalila oči, moje sousedka ponuře pronesla:„To máš na památku ta to, že ses o něj tak dobře starala.“
Nevěděla jsem, jestli se mám smát, nebo brečet. Ale už si žádné zvířátko nepořídila...

Nikimaus - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete