Řídí se jediným heslem: čím je lež větší, tím více lidí jí bude věřit! Když jde o státní záležitosti, můžou být použity veškeré prostředky k posvěcení nebo utajení jakékoliv operace. Lži jsou jen slova. Aby se uchytily, vyžadují konkrétní činy a také technickou podporu. K vytvoření uvěřitelných iluzí jsou někdy zapotřebí celé týmy profesionálů. Ale ve službách národa jsou lži pouhým prostředkem, jak změnit svět. Na ty největší a nejzajímavější hry se lží vás upozorní Prima ZOOM.

Odhalte pravdu díky Prima ZOOM:

Od 2. 3. 20.00 – Největší lži historie

Lež je typ klamu mající formu nepravdivého výroku, zpravidla s vědomým záměrem oklamat druhé za účelem získání nějaké výhody či vyhnutí se trestu. Pojetí rozsahu pojmu lži se liší v různých kulturách i mezi jednotlivými lidmi – týž výrok může být označen i při správné interpretaci za lživý, nebo pravdivý. Lži se zpravidla intuitivně rozlišují na „velké“ a „malé“ podle toho, jakou škodu způsobují. Může jít i o způsob obranného mechanismu, může se jednat i o momentální, pro jedince nepříjemnou situaci, kterou nedokáže aktuálně řešit jiným způsobem.

Lhář(ka) je osoba, která lže, která lhala v minulosti nebo která má tendenci lhát opakovaně (notorický či patologický lhář). Aby bylo možné lhaní označit za poruchu, je důležitá frekvence a účel, který jedince ke lhaní vede. Motivace a její důsledky mají význam z hlediska posouzení závažnosti lži – zda ji lze kvalifikovat jako chování disociální (jedinec škodí sám sobě), asociální (pomluva) nebo antisociální (způsobí druhému újmu). Věděli jste, že průměrný člověk zalže až osmkrát za den?

My se podíváme na zoubek těm opravdu světovým lžím – co za nimi stálo, jak a proč vznikly, komu prospěly a jaké škody způsobily. Prozkoumáme potopení parníku Lusitania – luxusní zaoceánský parník postavený v letech 1904–1907 v loděnici John Brown & Company ve skotském Clydebanku. Během první světové války byla 7. května 1915 torpedována německou ponorkou U-20. Incident, který si vyžádal až 1198 životů, se odehrál 18 kilometrů od irského pobřeží, loď se potopila během osmnácti minut. Potopení lodi vyvolalo veřejné odsouzení Německa a bylo využíváno v rámci americké válečné propagandy.

Aféra Watergate je skandál, který vypukl ve Spojených státech poté, co do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu, D.C. v roce 1972 násilně vnikli pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Ti byli pověřeni úkolem umístit do budovy odposlech. O události začali psát reportéři deníku The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward, kteří za své reportáže v roce 1973 získali Pulitzerovu cenu. Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky.

Název místa, kde se celý tento případ odehrával (hotelový a kancelářský komplex šesti budov jménem Watergate), se od té doby stal synonymem pro velikou aféru, a to nejprve v angličtině, poté i v jiných jazycích, včetně češtiny. Lance Armstrong je bývalý americký profesionální cyklista, nejvíce známý ze svého působení v nejprestižnějším cyklistickém závodu světa Tour de France, který sedmkrát za sebou vyhrál. Ve druhé polovině 90. let se vyléčil ze zhoubného novotvaru varlete a vrátil se do profesionální cyklistiky. Během své sportovní kariéry obdržel řadu mezinárodních ocenění, včetně cen Sportovec roku od časopisu Sports Illustrated a Světové sportovní ceny Laureus. Roku 2012 po dopingové aféře o mnohá ocenění přišel.

Americká antidopingová agentura mu odebrala sedm triumfů z Tour de France a doživotně jej distancovala z cyklistických závodů. 14. ledna 2013 natočila Oprah Winfreyová s Armstrongem rozhovor pro svou talk show, a ještě před jejím odvysíláním potvrdila informace médií, že cyklista v rozhovoru poprvé připustil, že užíval zakázané látky. Armstrong se stejný den také omluvil zaměstnancům nadace Livestrong, jíž byl dlouhá léta hlavním reprezentantem. V rozhovoru s Winfreyovou Armstrong také přiznal, že během svých sedmi vítězství na Tour používal zakázané látky, že používání dopingu považoval za normální a že byl hnán touhou po vítězství. Přiznal rovněž, že šikanoval lidi, kteří už dříve na jeho dopování upozorňovali. Bývalou masérku týmu Emmu O'Reillyovou například označil za prostitutku a alkoholičku, o Betsy Andreuové, manželce svého týmového kolegy Frankieho Andreua, zase prohlásil, že je šílená a děvka. Po jeho přiznání jej kritizovala celá řada osobností.

Válka v Iráku, někdy označovaná jako druhá válka v Zálivu, je konflikt, který zahájil vpád vojsk skupiny států vedených USA do Iráku v roce 2003 a skončil 15. prosince 2011, kdy v Bagdádu ministr obrany Spojených států amerických Leon Panetta oficiálně ukončil vojenské operace. Koalice vedená Spojenými státy svrhla diktátorský režim Saddáma Husajna, zahájila okupaci Iráku, což vedlo k asymetrickému konfliktu se skupinami, které se po zhroucení státu a faktickém zničení armády odmítly vzdát ozbrojeného odporu, ale i k rozpoutání občanské války mezi šíity a sunnity. Informace o iráckých zbraních hromadného ničení, které posloužily k ospravedlnění invaze do Iráku, se nezakládaly na pravdě. Americký prezident Bush údajně před invazí věděl, že Irák nevlastní zbraně hromadného ničení.

V době invaze v roce 2003 byly zbraně hromadného ničení v Iráku buď již zničené, nebo staré, poškozené či jinak znehodnocené, a to z výroby ještě v 80. letech, tedy z doby, kdy byl Husajnův režim ještě podporován Spojenými státy a používal tyto chemické zbraně (dodané ze Západního Německa) proti bouřícím se Kurdům i proti íránským jednotkám v irácko-íránské válce. Spojení mezi Irákem a teroristickými útoky 11. září 2001, jeden z hlavních impulzů invaze do Iráku v roce 2003, nebylo nikdy prokázáno. Všichni útočníci pocházeli ze zemí, s nimiž udržovaly Spojené státy dobré vztahy, jako je např. Saúdská Arábie. Nebylo dokázáno, že by Irák podporoval Al-Káidu. Saddám Husajn však podporoval palestinský boj proti Izraeli a vyplácel posmrtné prémie v částce 25 000 dolarů rodinám palestinských sebevražedných atentátníků.

Monika Lewinská, rodným jménem Monica Samille Lewinsky, se narodila v roce 1973 v San Franciscu. Proslula kvůli svému milostnému vztahu s americkým prezidentem Billem Clintonem. Tento skandál a jeho odezva, zvláště impeachment na Billa Clintona, vešel ve známost jako Skandál Lewinské či Monicagate. V roce 1995 vystudovala psychologii a v letech 1995–1996 působila v Bílém domě a v Pentagonu jako stážistka. Poté začala pracovat v oblasti e-komerce. Pod značkou The Real Monica Inc. prodává na internetu sezonní kabelky, které sama navrhla. V prosinci 2006 získala magisterský titul v sociální psychologii na London School of Economics.

To je jen malý výčet různých druhů lží a manipulací, ale čeká nás ještě spousta další zajímavých světových lží, které otřásly dějinami.

Těšte se na:

2. 3. – Potopení Lusitanie

8. 6. – Nemoc šílených krav