Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Seriál rozplétá mýty, které stojí v pozadí různých světových událostí. Podíváme se na významné vynálezy a objevy, mýty týkající se kultury a zábavního průmyslu. Prozkoumáme válečné mýty například o Pearl Harboru či o invazi do Iráku, které přetrvávají dodnes. Nebudou chybět konspirační teorie o přitažlivosti společenských mýtů, od ploché Země až po feminismus. Shrneme rozšířené mýty, které se pojí s životem a smrtí politiků a vlivných osobností. Koukneme také na neobjasněné záhady a odhalíme přitažlivost legend, které lidé vytvářejí kolem egyptských pyramid či bermudského trojúhelníku. To vše na Prima ZOOM.
Poodhalte roušku mýtů na Prima ZOOM:
Od 2. 4. 21.05 Největší mýty historie
Největší mýty historie (6 dílů, úterý od 21.00, reprízy pátek v 10.35)
2. 4. Objevy a vynálezy
Historie si často pamatuje i známé vědce kvůli směsi polopravd a vytvořených legend. Někdejší kandidát na amerického prezidenta Al Gore tvrdil, že vynalezl internet. Protivníci mu tuto lež hodili na hlavu. Podíváme se na archivní záběry, které vysvětlují, že internet byl výtvorem mnoha vědců. Na konci 80. let stál za zrodem WWW například britský výpočetní vědec Tim Berners-Lee. Gore se stal jedním z prvních hlavních podporovatelů internetu. Gore v roce 1991 podpořil zákon, který do internetu nalil miliardy dolarů.
Například Thomas Edison je zase všeobecně známý coby vynálezce žárovky. Její historie je však složitější. Řada vědců postupně žárovky a jednotlivé patenty zdokonalovala. Thomas Edison byl jen jedním z řady vědců, kteří se snažili žárovku zmenšit a vylepšit, aby se dostala do domácností. Někteří věří, že Edison jen zdokonalil patent vynálezce Swana, který vymyslel vakuovou žárovku. Edison nic nevynalézal sám, měl průmyslové středisko a tým spolupracovníků. Ve 30. letech během hospodářské krize vymyslel Charles Darrow deskovou hru Monopoly, která mu vynesla slávu. Ani její vznik však není tak prostý. Darrow hru poprvé viděl u známých, hra se jen tak bez psaných pravidel předávala mezi lidmi. Původní „Hru na majitele“ však vymyslela Lizzie Magieová a také ji patentovala. Jako první v americké historii si nechala patentovat hru. Majitel hry Parker Brothers se nakonec s Magieovou dohodl, za svůj patent dostala 500 dolarů. Ze hry, kterou původně vymyslela jako antimonopolní pomůcku, se stal příklad kapitalistického úspěchu a její jméno bylo vymazáno.
V roce 1962 převzala trojice vědců Nobelovu cenu za objev DNA. Jejich objev však spočíval na předchozí práci vědkyně Rosalind Franklinové, která pořídila rentgenové snímky DNA o deset let dříve a rozpoznala její tvar. Její kolegové bez jejího vědomí získali přístup k jejímu výzkumu, ve svém výzkumu naopak vůbec nepřiznali zásluhy Franklinové, která ještě před oceněním kolegů zemřela na rakovinu. Mýtus vynálezců-mužů se v historii často opakuje.
Během Hitlerovy éry se začalo tradovat, že výstavba dálnic je velkým nacistickým projektem. Dálnice se však začaly stavět ještě mnohem dříve, nacisté si zásluhy za stavby jen později připsali. Na začátku 20. století se masově rozšířily vozy značky Ford. Ani vývoj automobilů není příběhem jediné značky. O desítky let dříve první vůz představil Karl Benz. Fordův primát spočívá v masové výrobě a výrobních linkách, které produkci zrychlily. Automobil se tak stal běžným produktem.
Croissant je dnes běžnou součástí francouzské kuchyně. Jeho předchůdcem je však rakouské pečivo ve tvaru půlměsíce. Vynález sendviče se připisuje britskému hraběti, není blíže známo, jak vznikl. V historii známe otevřené sendviče. Podle některých pověstí hrabě-gambler vymyslel zavřený sendvič, aby nemusel přestat hrát.
9. 4. Zábavní průmysl
V roce 1938 Orson Welles vytvořil rozhlasovou hru Válka světů, která měla zčásti působit jako zpravodajství. Lidé, kteří si vysílání naladili později, začali zprávám věřit. Vypukla po odvysílání hry opravdu panika, nebo je to jen mýtus? Stalo se to, ale nezasáhlo to takové množství lidí, jak by naznačovaly novinové titulky. Nastalou paniku přiživil rostoucí válečný konflikt v Evropě. Na konci 19. století bratři Lumierové promítali 50sekundový film s přijíždějícím vlakem. Způsobil film takovou paniku, jak se dalších sto let tradovalo? Vlak přijíždí pod úhlem, ne přímo na diváky.
Tento mýtus se týká filmového média obecně a emotivního dopadu, který často na diváky má. V 50. a 60. letech zasáhla morální panika komiksy. Začalo se říkat, že komiksy jsou příčinou rostoucí kriminality. V 80. letech se morální rozhořčení obrátilo na hru Dungeons and Dragons. Hra se spojovala s okultismem a satanismem. Později se zájem stočil i k Harrymu Potterovi a násilným videohrám. Za morální panikou stojí konzervativní části populace, kteří vytvářejí propast mezi generacemi.
V roce 1977 zemřel Elvis Presley, ale část fanoušků tomu nikdy nechtěla uvěřit. Smrt kultovní osobnosti je takovým šokem, že si vymýšlejí legendy a konspirační teorie. Podobná se týká i údajné smrti Paula McCartneyho a jeho nahrazení dvojníkem. Podobně se v roce 2011 objevila zpráva o smrti zpěvačky Avril Lavigne, kterou poté měla nahradit jiná osoba. William Shakespeare je také centrem nejrůznějších teorií, které tvrdí, že své hry nenapsal.
Tyto předpoklady o nevzdělaném herci-spisovateli spíše vypovídají o třídních předsudcích. Spekulace se dotýkají tvorby Walta Disneyho. Disney zemřel v roce 1966, poté se začaly šířit zvěsti o zmrazení jeho těla a kryogenice. Neexistují o tom žádné důkazy, dokonce se začalo proslýchat, že v roce 2021 jeho tělo rozmrazili. Jednou z nejslavnějších konspiračních teorií je zpochybňování přistání na Měsíci, které se uskutečnilo v roce 1969. Řada lidí věří, že přistání bylo jen filmovou produkcí – pochybuje se o zdrojích světla, stínech a podobně. Přistání měl podle pověstí dokonce režírovat Stanley Kubrick.
16. 4. Války a konflikty
O příčinách vzniku válečných konfliktů, o vítězství i prohrách se šíří nejrůznější legendy. V roce 1942 došlo k nečekanému útoku na Pearl Harbor. Byl však útok opravdu tak překvapivý, nebo o něm Roosevelt něco věděl? Někteří historikové tuto teorii podporují, například kvůli tomu, že Roosevelt podporoval zapojení USA do 2. světové války a hledal prý záminku ke vstupu do konfliktu. V roce 1941 rozluštili Američané válečnou komunikaci, ale neměli podrobnosti o tom, kde a kdy k útoku dojde.
Druhý den USA vyhlásily válku Japonsku. Erwin Rommel byl jedním z velitelů nacistické armády. Nejdříve ho proslavila německá válečná mašinérie. Říkalo se mu Pouštní liška, spojenečtí velitelé zase své neúspěchy sváděli na jeho legendu. Rommel však nebyl geniálním stratégem. Nebyl to ani apolitický voják, jen klasický nacionalista, který se však v roce 1944 zapletl do spiknutí atentátu na Hitlera. Měl na výběr mezi potupou a sebevraždou.
Trojský kůň je Homérovým příběhem o lsti, která měla ukončit dlouhou trójskou válku. Byl to jen mýtus? Konflikt se skutečně odehrál, kůň však je patrně jen legendou. Ve skutečnosti mohlo jít o obléhací věž nebo loď. Nečestné metody byly použité k zahájení válečné invaze USA do Iráku. Záminkou byly údajné irácké zbraně hromadného ničení, jejichž existence se nikdy neprokázala.
Postupně se začalo prosazovat přesvědčení, že invaze byla preventivním útokem. Během osmiletého konfliktu zemřelo přes 100 tisíc Iráčanů. Gladiátorské souboje jsou známou součástí římské říše. Zápasy se staly pravidelnou součástí náboženských slavností. Gladiátoři však nebyli jen otroci, byli to i svobodní lidé, kteří se k takovému životu dobrovolně upsali. Byli to profesionálové, kteří bojovali spíše obezřetně než brutálně. Dokonce i palec dolů vyzýval k odložení zbraně, ne přímo k zabití soupeře.
Byl příčinou 1. světové války opravdu atentát mladého anarchisty na arcivévodu? Byl to spíše jen dílek skládanky. Srbsko bylo významným spojencem Ruska, František Ferdinand d'Este byl následníkem rakousko-uherského trůnu. Začátek války však byl mnohem složitější než čin osamělého atentátníka. Dalším oblíbeným mýtem byla zákopová válka. Vojáci nebyli v předních zákopech na frontě celé měsíce, střídali se, někdy dokonce dostávali dovolenou. Asi deset procent vojáků bylo v zákopech zabito. Mír po 1. světové válce mocnosti zpečetily podpisem Versaillské dohody v roce 1919. Legendy a mýty kolem válečných konfliktů lidstvo provázejí odjakživa.
23. 4. Společnost
Konspirační teorie a mýty lidem nabízejí jednoduché odpovědi na složité otázky, větší pocit kontroly. Často se říká, že každá další generace je méně odolná, méně pracovitá a podobně. Je to jako častý mýtus, že v minulosti bylo lépe. Politici často argumentují, že obnoví velikost národa, zařídí revizi historie. Vědci také museli nahradit rané představy o vesmíru heliocentrickou soustavou. Všichni se však přesvědčit nenechají, protože lidé jsou podle nich středem vesmíru, a navíc někteří věří, že Země je plochá. Takové představy spočívají na nedůvěře vůči vědě a komplexním faktům. Lidé věřící v konspirace se chtějí vymykat, nechtějí podléhat autoritám. Další podobné teorie mohou být pro takové lidi také přitažlivé, například zpochybňování vesmírných misí NASA.
Potopení Titaniku bylo podrobeno řadě konspiračních teorií, včetně takových detailů jako hudby, která během potopení hrála. Nejsou žádné důkazy o tom, že cestující nižších tříd byli zamčení dole a nemohli se dostat na palubu. Na konci 20. let 20. století byla americká ekonomika na vzestupu, ale došlo k burzovnímu krachu. Podle rozšířeného mýtu pak došlo k nárůstu sebevražd mezi bankéři, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo. Následující hospodářská krize však s krachem na burze přímo nesouvisela.
Jack Rozparovač způsobil v Londýně paniku, ale říkalo se, že všechny oběti byly prostitutky. To však nebyla úplně pravda, mýty byly součástí společenských předsudků. Teorie se týkají také identity vraha. Ženy byly obětí širších předsudků a perzekuce v Salemu. Procesy s čarodějnicemi měly upevnit autoritu náboženských představitelů nad populací. Z čarodějnictví však byli obviňovány také muži a děti. Většina takto odsouzených lidí byla oběšena, nikoli upálena. Nástup feminismu ve 20. století rozhořel další debaty kolem rovnoprávnosti žen.
Američanky začaly protestovat proti soutěžím krásy. Z odpadkového koše, kam ženy mohly vyhazovat objekty útlaku, vznikl mýtus o pálení podprsenek. Sufražetky si o desítky let dříve vysloužily výsměch. Média je zobrazovala jako hysterické, násilné bytosti, ve skutečnosti však jejich protesty a požadavky byly rozumné. Radikalita první vlny feminismu inspirovala další vlnu, ve které vznikly další mýty o nenávisti vůči mužům. Mýty jsou věčné a lidé vždy budou dopřávat sluchu přehánění a alternativním faktům.
30. 4. Vůdci a legendy
Mýty o politických lídrech přežívají, protože odpovídají na otázky, které jinak nemají snadné vysvětlení. Atentát na Kennedyho je jedním z nejvýznamnějších mýtů moderních dějin. Mohl prezidenta skutečně zastřelit jediný člověk? Lidé předpokládají, že příčina velké události musí být srovnatelně velká. Nechtějí věřit, že za akcí stála jedna osoba. Lee Oswald byl navíc také zabit. Prezident Johnson nechal kvůli teoriím zřídit komisi, která měla na konspirační teorie odpovědět. Zpráva komise však byla plná chyb a nepřesností. Ani zpřístupnění dalších dokumentů a důkazů v roce 1976 nedůvěru části veřejnosti nerozptýlilo.
Král Artuš je také předmětem řady legend. Není jisté, jestli vůbec existoval. Jeho postava možná byla kombinací několika vládců, kteří měli inspirovat v temných časech. Ve složité legendě jsou skryté vzory chování, které by měl člověk následovat. Francouzská hrdinka Johanka z Arku slyšela hlasy andělů a během stoleté války měla chránit prince Karla. Coby „Panna orleánská“ se měla zasadit o rychlé vítězství.
Johanka byla nakonec v devatenácti letech upálena na hranici, protože prý neslyšela jen hlasy andělů, ale i Boha. Podle moderní vědy možná trpěla epilepsií či psychózou. Krátce po smrti byla zase rehabilitována. Ruská kněžna Anastázie vedla pohodlný život, jejím otcem byl car Mikuláš II. Během války byl také velitelem armády, po válce čelil protestům a revoluci. Carská rodina byla vyvražděna a pohřbena v lese. Rozšířily se spekulace o tom, že někteří členové carské rodiny unikly. Za kněžnu se během následujících let vydávalo několik žen, až do odkrytí všech hrobů Romanovců.
Hitlerův konec je také opředen řadou legend o úniku. Údajně unikl do Jižní Ameriky, oženil se s Evou Braunovou a měl děti. Nejistota ohledně Hitlerovy smrti vedla k vyšetřování. Zubní pozůstatky svědčily o shodě s Hitlerem a také o stopách požití kyanidu. Spekulace však přežívají dodnes. V roce 1986 došlo ve Švédsku k vraždě premiéra Olofa Palmeho. Premiér byl zezadu zastřelen. Místo činu bylo špatně zajištěno, vyšetřování bylo nedokonalé.
Podle některých za vraždou stála mezinárodní konspirace, kurdská organizace. Až v roce 2020 švédská policie oznámila, že vraždu spáchal muž, který byl u místa činu jako svědek. Oblíbeným mýtem je vláda hrstky mocných lidí nad celým světem, tzv. iluminátů. Mýtus se pojí se svobodnými zednáři a traduje se už od 18. století. Tato teorie se proměnila do pravicové představy o novém světovém řádu. Za událostmi stojí korporace a hrstka bohatých. Mýty o vlivných lidech a jejich pádu přetrvávají, protože jejich životy mají dopad na celou společnost.
7. 5. Neobjasněné záhady
Na nevysvětlené události a jevy lidé hledají jakékoli odpovědi, byť mohou být přehnané či smyšlené. V 50. letech se v USA začala množit pozorování mimozemských objektů. Lidé však nevěděli, že vláda USA v Novém Mexiku vyvíjela nový typ špionážního letounu. Mýtus kolem Oblasti 51 živil legendy okolo UFO. Platón ve svých textech líčí starověkou civilizaci Atlantidu. Lidé začali věřit, že to nebyl jen mravoučný příběh, ale historický fakt.
Začalo se debatovat o tom, kde vlastně Atlantida ležela. Lidé si často přejí, aby něco byla pravda, i když k tomu nelze najít bližší důkazy. Pilotka Amelia Earhartová se ztratila nad Tichým oceánem, její letadlo se nikdy nenašlo. Po její smrti se rozšířily legendy o tom, jak vlastně a jestli vůbec zemřela. Moře si vyžádalo také život australského premiéra Howarda Holta. Údajně přecenil své plavecké schopnosti, patrně ho na otevřené moře odnesl proud. Lidé si však začali říkat, že ho zabila CIA nebo že se zabil sám.
Dávno před dalšími civilizacemi postavili Egypťané své pyramidy. Jelikož stavba se pro řadu lidí zdá příliš složitá, často se povídá, že pyramidy museli postavit mimozemšťané. Tato pseudoarcheologie využívá skutečných historických artefaktů, za podobnými představami stojí rasistické předsudky, které nemají důvěru ve vyspělost starověkých civilizací v jiné části světa. Ďáblův trojúhelník či bermudský trojúhelník je nechvalně proslulou oblastí, která má na svědomí ztráty desítek lodí i letadel. Je to však uměle vytvořená záhada, počet zmizení statisticky odpovídá frekvenci dopravy na místě.
V 16. století se ve Francii coby věštec proslavil Nostradamus. Jeho nejslavnější titul Století představuje jakousi šablonu, na kterou lze naroubovat jakoukoli budoucí událost. Navzdory tomu se úryvky z Nostradama objevují při nejrůznějších událostech. Lidé chtějí mít pocit, že nad okolním světem mají nějakou kontrolu. Slavnou legendu o Big Footovi živí jen jediný, desítky let starý filmový záznam. Podobně jako jediná fotografie z 30. let, která je podvrhem, živí legendu o příšeře v jezeře Loch Ness. Někteří lidé se zabývají takzvanou kryptozoologií, chtějí objevit ještě neobjevené druhy zvířat, které však jsou spíše nedoloženými mýty.
