Ráda luštím křížovky. Dříve jsem tajenky soutěžních křížovek odesílala s nadějí, že třeba něco vyhraji. Mojí největší výhrou bylo 500 Kč. Jinak jsem získala pár knížek a nějaké drobnosti. Nyní už se mi štěstí vyhýbá velkým obloukem, tak luštím jen pro radost. A také proto, abych trochu potrénovala mozek. Někde jsem četla, že trénink a namáhání mozkových závitů je dobrý pro předcházení Alzheimerovy choroby.
Asi před pěti nebo šesti lety přišla dcera ze školy a řekla mi: „Naše učitelka matematiky pojede do Egypta. Představ si, vyhrála zájezd za vyluštěnou křížovku. Ty luštíš také a nic nevyhraješ, jak je to možné?“ Pomyslela jsem si: „To má ale někdo štěstí.“ Ne že bych zrovna po Egyptě toužila, ale zájezd k moři bych brala. Dcera mi potom vyprávěla, co jim paní učitelka s úsměvem na tváři sdělovala. Prý její manžel i ona rádi luští křížovky. Nikdy je ale neposílají, luští jen pro radost. Nyní tedy manžel vyluštil křížovku v nějakém časopisu. Byl tam i zajímavý článek o Egyptě, který ho nadchnul. Rozhodl se tedy tajenku křížovky poslat. Vůbec nedoufal, že by mohl vyhrát a tak ani ženě nic neřekl. Asi za čtrnáct dnů mu přišel blahopřejný dopis s dvěma poukazy do Egypta a pokyny k odjezdu. Paní učitelka měla prý v té době narozeniny, tak jí zájezd předal jako dárek. Teprve nyní se dozvěděla o odeslané tajence z vyluštěné křížovky. Nejprve byla v šoku. Potom si ale zařídila ve škole volno a zhruba za měsíc jela s manželem do Egypta. Po návratu téměř celou hodinu dětem vyprávěla, jak se jí tam moc líbilo a jak si pobyt u moře užili.
Zhruba před dvěma měsíci se dcera připravovala na zkoušky. Jen tak mezi řečí mi sdělila: „Po zkouškách odjíždí pan docent na Havaj, prý s sebou bere maminku a moc se těší.“ V duchu jsem si říkala: „Pan docent si to asi může dovolit.“ A potom se dcera rozpovídala. Maminka pana docenta neustále luští křížovky. Syn jí kupuje různé křížovkářské časopisy a má radost, že si maminka trénuje mozek. Jednou vyluštila křížovku a nechala otevřený časopis na stole. Syn jen tak do časopisu nakouknul a všimnul si, že vylosovaný luštitel dostane poukazy na patnáctidenní pobyt někde na Havaji. Zaujalo ho to a tajenku křížovky bez vědomí matky poslal… a vyhrál. Když mamince sděloval tuto zprávu, tak mu vynadala. Přeci ona, stará ženská, nebude někde běhat v plavkách po pláži. Nakonec si oba vyřídili pasy a všechny náležitosti. Skončilo zkouškové období a pan docent s maminkou odletěli. Cestu si platili sami, ale pobyt a stravu měli zajištěnu v úžasném hotelu. Po návratu se ho studenti ptali, jak se měl. „Tak skvělou dovolenou jsem nezažil a maminka? Ta běhala po pláži jako mladice. Užili jsme si to oba.“
Někdo má holt štěstí. Já jsem měla také období, kdy jsem vyhrávala. I když to byly jen maličkosti, ale měla jsem z nich radost. Nyní se mi štěstí vyhýbá velkým obloukem. Už se asi unavilo a našlo si někoho jiného…
ChytráŽena.cz