Květina Vánoc - Vánoční hvězdaKvětina Vánoc - Vánoční hvězda Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025 Vánočka - nejoblíbenější receptyVánočka - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 23.11. 2024
Dnes má svátek Klement
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Nenechte si život řídit rodiči, kteří vám ho záměrně ničí!

30. 09. 2008 | Knižní tipy
Název knihy:
Když nám rodiče ničí život
Autoři: Susan Forwardová, Craig Buck
Nakladatelství: MOTTO
Rok vydání: 2008
Počet stran: 352 str.
Cena: 209 Kč
Formát: brožovaná


Každý rodič někdy udělá chybu. Svého počínání pak lituje a snaží se ze svých omylů poučit. Mezi námi jsou však i rodiče, kteří svým dětem ubližují cíleně a ničí je prakticky až do jejich dospělosti. Některé dokážou svým rodičům odpustit a začít nový život, některé však se svými frustracemi z rodičovské manipulace bojují celý život.


Když nám rodiče ničí životKniha Když nám rodiče ničí život Susan Forwardové je určena všem dětem, jimž bylo neustále předkládáno, že za nic nestojí a nikdy ničeho pořádného nedosáhnou. Je určena těm dospělým, kteří se po návštěvě u rodičů musí dát dohromady, protože jsou z ní naprosto zdeptaní. A je určena i rodičům. Rodičům vybíjejícím si své komplexy na vlastním dítěti, a to jak fyzicky, tak citově. Možná že jim kniha konečně otevře oči.
Navíc nabízí řadu cvičení a sebepoznávacích metod, pomocí nichž se autorka snaží oběti jakékoli formy násilí dovézt k závěru, že nemohou za to, jak se k nim rodiče chovali.   


Ukázka z knihy Když nám rodiče ničí život:

Vztek na pravém místě
Když jsem chodila na vysokou školu, v jedné učebnici psychologie bylo graficky znázorněno, jak lidé maskují své pocity, především vztek. Na prvním obrázku byl muž, na něhož křičel jeho nadřízený. Muž se nenacházel v takové pozici, aby si mohl dovolit opětovat křik křikem, takže na druhém obrázku byl zobrazený tento muž, jak po příchodu z práce řve na manželku a děti. Na třetím obrázku křičí jeho manželka na děti. Děti pak kopnou do psa a pes kousne kočku. Při prohlížení obrázků mi došlo, jak jednoduše a výstižně byl zobrazen sled přenášení silných emocí, které nebyly ventilovány před osobou, jíž se týkaly, ale byly přesměrovány na snadnější terč.
Názor Louise na muže je v tomto případě ideální příklad: „Jsou to hrozní darebáci… do jednoho. Nedá se jim věřit. Když to uděláte, doplatíte na to. Už mě nebaví nechat se od nich využívat.“
Otec ji opustil, zavrhl. Kdyby si tuto skutečnost připustila, musela by od základu změnit své hýčkané představy o něm coby
o nejlepším tátovi na světě. Musela by změnit postoj k němu. Proto radši přesunula vztek na otce a nedůvěru v něj na jiné muže.
Louise si nevědomě a opakovaně volila muže, kteří se k ní chovali tak, aby byla ve výsledku zklamaná a naštvaná. A dokud mohla ventilovat vztek na muže obecně, nemusela čelit vzteku na otce.
Sandy, s níž jsme se setkali na začátku této kapitoly, přenášela na manžela vztek a zklamání kvůli chování rodičů po potratu. Nedovolila si, aby naplno prožila vztek na ně, bylo by to pro ni ohrožující a neslučovalo by se to s jejich pojetím dokonalých rodičů.

Nemluv o tatínkovi škaredě
Pokud si někdo idealizuje jedovaté rodiče, platívá, že jejich smrtí tento proces nekončí, naopak se leckdy zintenzivní.
Připustit si, že nám dosud žijící rodič ublížil, bývá náročné. Přiznat si, že nám uškodil rodič, který již zemřel, je ještě těžší. O mrtvých se má mluvit jen hezky, říká nám jeden z mnoha mýtů. Jako bychom jim chtěli neprávem ubližovat, že? Smrt s sebou přináší nádech svatosti, o níž není radno spekulovat. Tím se situace ještě komplikuje. Idealizace mrtvých rodičů bohužel bývá víceméně pravidlem.
Jedovatí rodiče tedy bývají chráněni posvátností smrti, zato žijící mají plné ruce práce s citovými pozůstatky jejich vztahu. Často citované a opakované výroky bývají například „nemluv o tatínkovi škaredě“. Ve výsledku potlačují realistický náhled na konflikty z minulosti.

„Ty vždycky budeš taková moje malá chybička“
Valerie, vysoká žena s jemnými rysy na prahu čtyřicítky, je zpěvačka. Doporučila ji ke mně naše společná kamarádka, protože měla obavy, že Valeriin nedostatek sebedůvěry by mohl mít značně negativní vliv na dosahování jejích cílů v kariéře zpěvačky. Asi po čtvrt hodině hovoru připustila, že se její kariéra vůbec nevyvíjí žádoucím směrem:

Za poslední rok jsem se jako zpěvačka nikde neuplatnila, dokonce ani v jediném zapomenutém baru. Pracuju na částečný úvazek v kanceláři, abych měla na nájem. Nevím, možná toužím po nemožném. Nedávno jsem byla s rodiči na večeři. Začali jsme se bavit o mých problémech. Táta prohlásil: „Neboj, ty vždycky budeš taková moje malá chybička.“ Určitě si neuvědomil, jak moc mi těmi slovy ublížil, hrozně to bolelo.



Více informací o knize Když nám rodiče ničí život se dozvíte také na stránkách nakladatelství MOTTO.



ZUZI
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj

Pouze přihlášení mohou vkládat komentáře. Přihlásit se.

Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
kdyby autorka znala moje rodice, chtela bych videt, jak hruzny titul by vymyslela. uvedene ukazky nezdaji se mi byti destruktivnimi na zivot potomka..
Obrázek uživatelky
profil
zajímavé názory
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles