Voda není jen životní nutností a každodenní samozřejmostí zahánějící žízeň. Má i své specifické chuťové vlastnosti, které ovlivňují také víno, menu nebo koktejl, jehož je voda součástí. Vliv vody a její schopnost povzbudit chuťový zážitek z vína či jídla si začínají uvědomovat také šéfkuchaři a sommeliéři, kteří jako součást nápojových lístků začínají zařazovat i lístky vodní.

Chuť především

Základní principy snoubení jídla s vodou jsou podobné jako u vína. Jemné úpravy si žádají méně výrazné vody, které nebudou výsledný delikátní chuťový efekt narušovat. Vedle toho kořeněná jídla, grilované, červené maso nebo zvěřina naopak podpoří výraznější minerální voda s vyšším obsahem hořčíku a sodíku s perlením.

Lehká stolní, minerální, perlivá - to jsou všeobecně známá označení vod, ale tím to zdaleka nekončí. Každý chuťový odstín vody má své uplatnění a měl by podtrhovat chuť hlavní složky pokrmu, nechat vyniknout aromatice a chuťovým nuancím vína atd. Voda přes svou netušenou rozmanitost ale zároveň nikdy nesmí ztrácet svůj hlavní účel, tedy zahnat žízeň a osvěžit. Párování s jídlem a vínem nebo osvěžení. To vše může být zážitek, který si můžete dopřát.

Obdobné principy jako u vína nacházíme také u teploty podávání vody. Příliš nízká teplota, řekněme pod 8 °C, tlumí chuťový výraz vody a zároveň zeslabuje vjemy chuťových pohárků pro konzumaci jídla nebo vína. Naopak málo vychlazená voda blížící se pokojové teplotě nepůsobí osvěžujícím dojmem a narušuje chuťový zážitek. Optimálně by se tedy voda měla podávat při teplotě 12 – 15 °C, v teplých dnech u lehkých vody i něco méně, u výrazných minerálních vod, jejichž specifika si chceme vychutnat a nebereme vodu jen jako vhodných doplněk jídla či vína může být teplota podávání ještě o něco vyšší.


Lidské tělo je tvořeno vodou ze 70 %. Už jen proto by voda neměla být pouze okrajovou záležitostí, které nevěnujeme pozornost. Voda je naší nedílnou součástí a její svět nespočtu chuťových odstínů láká k bližšímu zkoumání.