Je tu opět čas, kdy se můžeme vydat do přírody nejen za čerstvým vzduchem, ale i za zdravím. Šípková růže nabízí zralé plody: šípky, které se odnepaměti těšily velké oblibě pro svůj obsah vitamínu C a léčivé účinky. Svým pacientům je předepisoval už sám Hippokrates.

Šípky bývaly nedílnou součástí lidového léčitelství, naše babičky je běžně sbíraly na mezích a pastvinách. Dnes již planě rostoucích druhů růží ubývá (nejrozšířenějším druhem u nás je růže šípková - Rosa canina), naštěstí tento úbytek není dramatický. Tohle „léčivo“ příroda nabízí zcela zdarma - chce to jen dostatek času, trpělivosti a občas pevné nervy...

Čas ke sběru šípků je právě teď - v září a říjnu, v jejich plné zralosti, ideálně za suchého a slunného počasí. Sbíráme jen tvrdé, zralé šípky (červené nebo oranžové) bez stopek. Máme tu krásné babí léto, tak proč si nezpestřit den třeba výletem za šípkovým keřem? Pro někoho může být správným impulsem ke sběru fakt, že z šípků se dá připravit i výborné víno. Nyní mají šípky nejvyšší obsah vitamínu C, tak neváhejte - brzy už narazíte jen na přezrálé plody, které se nesbírají. Plody přešlé prvními mrazíky (samozřejmě ale nepřezrálé, tvrdé) jsou nejsladší a můžete je použít na marmelády nebo sirupy, k sušení jsou již nevhodné.  

Šípky nejčastěji zpracováváme sušením, nejlépe při teplotě do 60°C; v dnešní době asi většina hospodyněk používá sušičku. Jinak se dají sušit třeba i na plechu v teplé a dobře větrané místnosti, někdo dává přednost sušení v troubě. Každopádně dobře usušené šípky poznáte podle toho, že mají oranžovou až tmavohnědou barvu a ovocnou vůni a při zmáčknutí nepruží, ale „praskají“. Skladujeme je ideálně v dobře uzavřených nádobách na tmavém a suchém místě a ne déle než rok.

A jak je to s obsahem léčivých látek a léčivými účinky šípků?

Jak už bylo řečeno, šípky jsou cenným zdrojem vitamínu C - ten je tu obsažen v mimořádně stabilní formě, kdy se dobře udržuje i při tepelném zpracování. Dále mají šípky vysoký podíl vitamínu A, obsahují flavonoidy důležité při ateroskleróze, vitamín E, vitamíny skupiny B, vápník, draslík, hořčík, železo, sodík a další minerální látky. Dále obsahují asi 3 % tříslovin, cukry, pektin, kyselinu citronovou a jablečnou...

Léčivé účinky:

- šípky působí preventivně proti nachlazení, infekcím a avitaminózám,

- působí proti jarní únavě,

- zlepšují celkovou odolnost organismu,

- zlepšují krvetvorbu, zlepšují zásobování buněk kyslíkem,

- pomáhají zpevňovat cévy, pomáhají při křečových žilách a hemeroidech,

- jsou velice účinné při onemocnění dásní a paradentóze,

- působí na dobré vyměšování a činnost střev,

- zlepšují patologickou pigmentaci,

- mají blahodárné účinky na močové cesty,

- používají se při silné menstruaci,

- působí jako podpůrný prostředek při léčbě ledvinových a žlučových kamenů,

- pomáhají při revmatismu,

- pomáhají snižovat množství cholesterolu.

 

Z šípků můžeme kromě vína a likérů vyrábět i džusy nebo sirupy, protlaky, marmelády, kompoty nebo omáčku ke zvěřině... Na závěr tedy pro inspiraci recepty na čaj a sirup:

Šípkový čaj z celých šípků (je kvalitnější než z šípků drcených, jinak se dá připravit samozřejmě na více způsobů):

Hrst sušených šípků namočíme přes noc do 2 litrů vody. Ráno necháme jen krátce přejít varem a můžeme podávat. Ze stejných šípků můžeme připravit i druhý nálev (šípky zalijeme vodou a necháme přejít varem), který se kvalitou vyrovná čaji z drcených šípků.

 

Šípkový sirup:

Nejlepší je ze šípků přešlých prvními mrazíky. Zralé šípky rozdrtíme (nejlépe v robotu)          - 1 kg podrcených šípků zalijeme 2 litry vody a při mírné teplotě vaříme asi 10 minut. Poté přecedíme přes jemnější plátno nebo papírový filtr, aby ve vzniklé šťávě nezůstaly žádné chloupky semen, které by dráždily sliznice. Takto přefiltrovanou šťávu zahřejeme asi na 70°C a za stálého míchání v ní necháme rozpustit 1,5 kg cukru. Ještě teplý sirup nalijeme do lahví, do každé vždy přidáme lžičku alkoholu a řádně zazátkujeme. Uložíme do chladna.