Po náročném
pracovním dni jsem s chutí usnula. Uprostřed noci mě probudilo vyzvánění
telefonu. Neznámé telefonní číslo zvonilo právě tak dlouho, než mě probudilo, a
pak telefon utichl. Váhala jsem, jestli mám zkusit volat zpět. Byly ale dvě
hodiny ráno a já byla neskutečně unavená.
Ve čtyři budu vstávat do práce. Mohl to být omyl, případně hovor z jiného časového pásma. Číslo bylo ale tuzemské. Asi omyl. Kdyby se něco fatálního stalo a volal mi někdo z blízkých, jistě by hovor opakoval. Navíc bych jeho telefonní číslo měla uložené. Podařilo se mi opět usnout. Telefonát mě ale zase probudil. Tentokrát byly tři hodiny a bylo to opět stejné číslo. Za hodinu jsem měla vstávat a někdo si dal tu práci, aby nespal a prozváněl mě. Tentokrát jsem zavolala zpět, ale nikdo to nebral. Ve čtyři ráno jsem se vypotácela z postele s hlavou jako střep.
Po ranní směně jsem se musela nejdříve prospat. Jako by to volající, který mě rušil v noci, věděl, v podvečer opět volal a probudil mě. Když jsem se opět uložila k odpočinku, měla jsem připravený telefon těsně u své tváře, abych ho hned přijala. To se mi sice podařilo, protože volající hovor opakoval opět za hodinu, ale nepomohla jsem si. Vyslechla jsem si trochu šumu, a pak ten druhý zavěsil. Přemýšlela jsem, kdo by mi dělal naschvály. Neměla jsem nepřátele a rok jsem už byla sama. Před rokem jsem se rozešla se žárlivým partnerem, který si měsíc poté našel novou přítelkyni. V práci jsem s každým vycházela a mezi známými nemám také žádné spory. Nicméně, hovory se opakovaly i v noci.
Číslo jsem zablokovala, a mohla jsem klidně spát.
Za dva dny uprostřed noci se telefonáty opakovaly, tentokrát z jiného čísla. Četnost telefonátů houstla. Už mi ten někdo neznámý, protivný a vlezlý nevstupoval do spánku co hodinu, ale každých třicet minut. Byla jsem zoufalá. Přidala jsem další číslo mezi blokované. Na několik nocí jsem vypínala telefon. Jak to ale dělat, když jsem se na budík v telefonu i budila? Mohla jsem sice vypnout pouze vyzvánění při volání, což jsem také zkusila, ovšem přes den jsem zapomněla zvonění opět zapnout a prošvihla jsem důležitý hovor od nadřízené. To nebylo řešení. A tak jsem na noc vypínala telefon a koupila jsem si obyčejného budíka. Ty staré jsem dávno vyhodila, ale v hodinářství je stále prodávají. A tak mě nemístný žert neznámého člověka přišel na pětistovku. Ale přes den jsem telefon skutečně potřebovala a neznámý otrava mi pak volal co deset až patnáct minut. Navíc po zablokování neznámý člověk změnil opět číslo. Není to dnes problém koupit si novou dobíjecí kartu za pár korun.
Když telefonáty trvaly už přes měsíc, vypravila jsem se na policii. Nic nevyřídili. Poradili mi, ať si zařídím vystopování hovorů přes svého operátora. Ač se čísla měnila, bylo zřejmé, že pachatel bude nejspíš jeden a tentýž. Vypravila jsem se proto ke svému poskytovateli mobilní sítě, zaplatila jsem pár dalších stokorun a s potvrzením od policie mi pachatele zjistili. Byl to skutečně stále stejný člověk.
Tím pachatelem byl můj bývalý partner. Náš rozchod zpočátku nezvládal, ale brzy si našel náhradu v podobě nové milenky. Ta jeho žárlivé scény také dlouho nesnesla a rozešla se s ním. Když byl nyní opět sám, toužil se ke mně vrátit. Dobře ale věděl, že bych ho zpět nepřijala. A v depresích, že nemá nikoho, zvolil alespoň mé prozvánění.
Nakonec jsem se svého bývalého přítele zbavila podruhé a konečně se mohla pořádně vyspat.
ChytráŽena.cz