Nová kniha Kandidát od Lenky Pastorčákové

Cena: 424 Kč

Na pozadí předvolební kampaně hlavy státu se rozehrává tvrdá a nemilosrdná hra o pomyslný trůn. Tento místy až šokující příběh vás rozhodně nenechá klidně spát. Přestože je tento román fikce, autorka při psaní knihy čerpá z vlastních zkušeností z prostředí prezidentské kampaně, kdy pracovala na pozici tiskové mluvčí jednoho z kandidátů. Rovněž těží z praxe televizní reportérky, a mistrně popisuje zákulisí příprav večerních zpráv, politických debat a předvolební „práce“ médií vůbec.

Všechny postavy a události v této knize jsou smyšlené. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami je čistě náhodná. SKUTEČNĚ?

O autorce knihy Kandidát:

Lenka Pastorčáková pochází z Orlové. Vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a po absolutoriu působila jako reportérka (ČTK, TV Nova, TV Prima). Moderovala také ranní zpravodajství pořadu Snídaně s Novou a v televizi Prima politickou diskuzi Partie.

V ČT připravovala reportáže do publicistického pořadu 168 hodin a byla nominována na dvě novinářské ceny. Během prezidentské volební kampaně v roce 2018 pracovala jako tisková mluvčí významného prezidentského kandidáta. Dva roky působila jako tisková mluvčí Zoo Praha.

V dubnu 2019 jí vyšel román o chorobné žárlivosti s názvem Žárlivka. V současné době je na mateřské dovolené a svůj čas věnuje malému synovi.

Ukázka z knihy Kandidát:

PROLOG

Kdo chce hrát vysokou hru, musí počítat s tím, že bude padat z výšky. Ze tmy v předsíni se ozval dětský pláč. Stiskla jsem vypínač a v tu chvíli jako by obrovská neviditelná ruka stiskla mé srdce. Bůh dobře věděl, co činí, když stvořil dětské slzy, tu jedinou zbraň bezbranných. Seděl tam u dveří na plastové stoličce, s plyšovým Hafíkem v podpaží, batůžek ve tvaru závodního auta stále na zádech. Plakal tiše, se skloněnou hlavou, tvářičky celé rudé, bradička se mu třásla, jak se snažil zadržovat vzlyky, z nosu mu odkapávalo všechno to dětské zklamání. Oč tišeji plakal, tím hlasitěji křičelo mé svědomí. Nebyl to totiž pláč rozmazleného dítěte, které si vynucuje novou hračku. Byl to spravedlivý, upřímný pláč čtyřletého chlapečka, který v tu chvíli nežádal víc než trochu mého času. Žádal pouze splnění toho, co jsem mu slíbila. Jmenuje se Mikulášek, já mu ale od narození říkám Kulíšek.

Přidřepla jsem si k němu a pohladila ho po jemných vláskách. Ani se na mě nepodíval, jen se mu brada zatřásla zase o něco silněji. Odtáhl se. Chtěla jsem mu říct něco konejšivého, jenže nebylo co. Nechtěla jsem dál slibovat, protože by to znamenalo lhát. Na tenhle výlet se mnou se opravdu moc těšil, dobře jsem to věděla. Mluvil prý o něm celý týden, ptal se, kolik dnů ještě, chodil brzy spát v naivní dětské víře, že tak urychlí příchod nového dne a bude zase o kousek blíž okamžiku, kdy jeho teta přijede z Prahy. A já? Já ho zklamala. V kuchyni se podruhé rozezněl „poplach“ – vyzvánění, které jsem si v mobilu nechala nastavit speciálně pro NĚJ, abych hovor od NĚJ nikdy a nikde nepřeslechla.

Nemá totiž rád, když se nedovolá napoprvé. Kulíšek ke mně zvedl velké uslzené oči a já se zmohla jen na prosté: „Je mi to moc líto.“ Zatímco jsem telefonovala s NÍM, slyšela jsem, jak můj malý synovec v chodbě škytá. Na stole přímo přede mnou stál v hrnečku jako němá výčitka svazek pampelišek, které pro mě cestou sem natrhal. Z telefonu létaly další a další pokyny, a tak jsem popadla papír ležící hned vedle těch pampelišek, abych si vše, do posledního detailu, zapsala těsnopisem vyvinutým speciálně kvůli NĚMU. Nerad se totiž opakuje. Škytání se ozývalo čím dál zřetelněji, až jsem ho najednou uslyšela přímo za svými zády. Kulíšek tam chvíli jen tak postával, a když uviděl, co jsem právě provedla, okamžitě se rozvzlykal tak hlasitě, že jsem jeden z pokynů od NĚJ neslyšela. ON však diktoval dál, což mě znervóznilo natolik, že jsem Kulíška popadla za drobná ramínka a postrčila jej směrem k obýváku.

Tuto knihu Kandidát zakoupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Grada.