Dějiny trampingu jsou vlastně dějinami českého národa za uplynulých sto let. Je v nich vše – nabytá svoboda i její opakovaná ztráta, prosperita i krize, budování a zapomínání demokracie, drobné lidské osudy, selhání, kolaborace, ale i velká hrdinství. Tramping se totiž nějak dotkl každého z nás. Je tady s námi už sto let.

Třináctidílný dokumentární cyklus scenáristy Fedora Skotala a režiséra Václava Křístka Zvláštní znamení touha od 2. září každou středu ve 21.55 hod. na ČT2.

Fedor Skotal v rozhovoru k dokumentárnímu cyklu České televize Zvláštní znamení touha: Ostatně jsem šťasten, že jsem tramp

Kde jsou kořeny českého trampingu? A do jaké míry jde o národní fenomén?
Dějiny trampingu jsou vlastně dějinami českého národa za uplynulých sto let. Je v nich vše – nabytá svoboda i její opakovaná ztráta, prosperita i krize, budování a zapomínání demokracie, drobné lidské osudy, selhání, kolaborace, ale i velká hrdinství. Tramping se totiž některým ze způsobů dotkl každého z nás. Je tady s námi už sto let. Ty pramínky vedoucí ke vzniku tohoto fenoménu se stékaly, na počátku minulého století zde byl významný vliv skautingu, amerického hnutí Woodcraft E. T. Setona, kupodivu i křesťanské YMCA, kterou za první světové války poznal v USA T. G. Masaryk a po vzniku republiky ji k nám pozval.

Mladí američtí křesťané k nám přinesli sporty, které jsme neznali, např. basketbal, ale i informace o americké historii a reáliích. Byl zde vliv němých filmových kovbojek s Tomem Mixem a dalšími hrdiny, Londonových románů… Ale především jakýsi národní romantismus. Vidím souvislosti až k romantikům typu K. H. Máchy, který ostatně už také jezdil stopem – formanskými potahy. Tramping je československý endemit jaksi nepřenosný jinam. Je na všech kontinentech – ale zanesli ho tam krajané. Emigranti, ti poúnoroví, i nejpočetnější skupina exulantů po srpnu ´68. Ale týká se to jenom jich, jejich děti jsou až na výjimky Američané, Australané, Kanaďané… Krajané v zámoří se domluvili, že vůbec poslední celosvětový potlach bude v americkém Texasu v roce 2018. Sto let od vzniku Československa, krajané žijící ve světě to vnímají zvláště citlivě. A padesát let od jejich většinového odchodu do exilu. Má to jednu okolnost – jestli se dožijí. Jestli ten potlach bude mít kdo připravit.

Do jaké míry je fenomén českého trampingu zmapován (odbornou literaturou, dokumentárním filmem, atd.)? Vnímáte cyklus Zvláštní znamení touha jako splátku určitého dluhu, který v této oblasti máme?
Existuje jediná souhrnná literární práce, Dějiny trampingu Boba Hurikána z roku 1940. Po listopadu začaly vycházet práce regionálních historiků a badatelů, které se ale týkají toho kterého regionu a rozhodně jich není mnoho. A také je zde nedoceněná práce autorů Waice a Kossla Český tramping 1918 – 1945. Právě v tom je náš dokumentární televizní cyklus ojedinělý – shrnuje na daném prostoru století trampingu i se všemi průvodními jevy a disciplínami. Natočili jsme mnohem víc materiálu, než se dalo použít a já doufám, že se k nim ještě Česká televize vrátí. Dostal jsem také velkorysou nabídku od významného pražského nakladatelství a začínám předělávat televizní cyklus do knižní podoby. Kniha by měla vyjít příští rok.