Nový film: František je děvkař

Jednoho dne však šlápne vedle a spustí tím těžko kontrolovatelnou lavinu událostí. Ztratí práci, žena ho vymění za jeho bývalého pacienta a tak mu nezbývá než ležet v pokojíčku u maminky (Zdena Hadrbolcová). V úsměvné komedii s hudbou Petra Hapky dále hrají Martin Pechlát, Leoš Noha, Petra Nesvačilová, Marika Procházková, Petr Čtvrtníček a Arnošt Goldflam.

 

Je to děvkař!

 

František Soukenický trpí slabostí na ženy. Je to děvkař. Tu ho zaujme žena ladných tvarů, tu zase žena důvtipná a bystrá. František je střídá jako na běžícím pásu. Není divu, když ho jednoho dne žena vyhodí z domu, na který si právě vzal hypotéku. A aby to nebylo málo, je mu odebrána licence psychiatra. Po mnoha letech je nucen vrátit se ke své matce. Ta svého syna nekriticky adoruje, což nemůže vystát Miloš, Františkův starší bratr. František zjistí, jak těžké je pro odstaveného psychiatra nalézt nové uplatnění. Nakonec se nad ním smiluje bratr a nabídne mu místo učitele v autoškole, kterou provozuje. Nejsou to jednoduché chvíle, ale František se nevzdává.  Krev do žil mu vlije Eliščino skrývané těhotenství a možnost být otcem…

 

 

Film vznikl ve spolupráci s televizí Nova, která je hlavním partnerem filmu. Film František je děvkař je historicky prvním debutem, který se TV Nova rozhodla podpořit.

 

Za námětem, scénářem a režií stojí Jan Prušinovský. Jak vidí on děvkaře?

 

„Vždycky mě štvala představa, že děvkař nebo sukničkář musí být nějaký elegantní krasavec, nějaký takový ten hezounek z reklamy na máslo. Přitom nejslavnější český sukničkář Kristián je vlastně pěkně slizký ohava (ať mi to Oldřich Nový promine). Sukničkáři se vyznačují spíše než povrchní krásou jistou urputností. Oni se prostě dokážou dívat ženě do očí déle než jiní muži. Často pak bývá sukničkářství vedlejší produkt nějakého mnohem závažnějšího defektu. Kristián spíše touží po nějaké zábavě než po ženských…Svěrák, který často hraje postavy se sklony k zahýbání, vidí problém především v zatuchlosti manželství.  Postava Vrány ve filmu Vrchní,  prchni! je zase typický slaboch a ženské se na něj lepí. František Soukenický by s nimi mohl hrát mariáš. Je to takový milý medový chlapík, o kterého se všechny ženy chtějí starat. Jde na to přes tu mateřskost. Oni mají nutkání se o něj starat a on těm všem ženám chce pomoct...ve skutečnosti pak od nich prchá po okapu.“ 

 

 

Do role hlavního hrdiny Františka jste obsadil Pepu Poláška. Proč zrovna jeho?

 

„S Josefem Poláškem jsem udělal studentský film Nejlepší je pěnivá dva roky před Františkem. Při natáčení jsem ho jen omráčeně sledoval, nemusel jsem ho totiž vůbec režírovat. Tak jsem si říkal, že je to herec, kterého je pro malé role škoda. Navíc ho lidé mají zaškatulkovaného povětšinou jako toho kašpara vedle Čtvrtníčka, nebo jako toho pitomce z reklamy na žvýkačky. To jsem chtěl změnit. Polášek je regulérní herec, což dokazuje například již jistou dobu v Divadle Na zábradlí. Třeba jeho výkon v představení Ředitelé je fascinující.“

 

Vedle Josefa Poláška se ve filmu objevují  další vynikající divadelní herci – Ela Lehotská, Martin Pechlát nebo Leoš Noha, které v českých filmech takřka není vidět. Byl to nějaký záměr obsadit  neokoukané tváře?

 

„Byl to záměr. Pokud obsadíte do hlavní role herce, který má v české kinematografii statut „hvězdy“, „celebrity“, nebo jak se tomu tady dá říkat, tak tomu zákonitě musíte přizpůsobit celé herecké obsazení. Kdybych do vedlejší role obsadil nějakou hvězdu, tak by to narušilo určitou hierarchii. Proč bych to měl dělat? Může se namítat, že je tam ten Čtvrtníček, ale i s tím jsem se snažil pracovat trochu jinak, prostě ho přirozeně napasovat a využít jeho ksicht nějak…ehm.. originálně. Pechlát a Noha jsou herci, kteří jsou obsazováni docela často. Pechlát je jedna z hlavních hereckých postav Divadla Komedie. A Leoš Noha jednou řekl: „Konečně hraju někoho, kdo má ve scénáři nějaký jméno. Doteď jsem hrál furt postavy jako „policista 1“ nebo „muž se psem“ v nejlepším případě „hostinský“. Elu Lehotskou jsem viděl ve dvou věcech, jednou z nich byl film Lenky Wimmerové Puritptýz, hrála docela vážnou roli ženy, kterou podvádí přítel. Druhá věc byla divadelní hra Alice Nellis Povodně, kde hrála naopak postavu komickou. Líbilo se mi, že Ela v obou případech předvedla totéž, ale jinak. Proto jsem ji obsadil.“

 

A co byste považoval za úspěch v souvislosti s tímto filmem?

 

„Na konkrétní otázku konkrétní odpověď. Hranice úspěchu znamená návštěvnost v kinech přes sto tisíc diváků a sedm hvězdiček z deseti v recenzíchJ.“

 

Premiéra filmu: 5. června 2008

 

 

Herecké obsazení:

Josef Polášek - František Soukenický

Ela Lehotská - Eliška, Františkova manželka

Martin Pechlát - Viktor Outrata

Zdena Hadrbolcová - Františkova matka

Petra Nesvačilová - Natálie Holoubková

Leoš Noha - Miloš, Františkův bratr

Marika Procházková - Peggy, Milošova žena

Arnošt Goldflam - Profesor Perník

Petr Čtvrtníček - Jarda Kopecký

Barbara Trojanová - Iveta Loudová

Producenti: Ondřej Zima – Evolution Films s.r.o., Martin Hřebačka – Avion Film

Hudba: Petr Hapka

Výroba: Pavel Berčík - Evolution Films s.r.o.

Navštivte také oficiiální webové stránky nového českého filmu: FRANTIŠEK JE DĚVKAŘ.

Mangovka

ChytráŽena.cz