Johana má tři kamarádky, dva kamarády, tátu a macechu. Kasandru, která není promiskuitní, jen s „tím“ nemá žádnej problém, Káču, kterou doma terorizuje otec, Andy, která miluje Vektora a ještě mu to neřekla, Vektora, kterej miluje Andy a ještě jí to neřekl, a chytrýho kluka, co moc kouří trávu a říká se mu Hagrid.
Taky tátu, co býval novinář a rocker a teď píše do bulváru a macechu Sábu, kterou nemůže vystát. Počty kamarádů a rodičů se ale změní. Johana se totiž nečekaně zamiluje, začne pátrat po muži ze starých dopisů, který znal její mámu, když byla naživu, a který by mohl být jejím biologickým otcem, a deník, kterému říká Můj vysvlečenej deník, kde je úplně všechno, chtějí vydat jako knížku. A ani ty depky už nejsou, co bejvaly.
„Teenagery často vnímáme jen jako hlasitou drzou bandu s tím, že z toho jednou vyrostou, ale to je mýlka. Johana myslí, cítí, uvažuje a všechny karamboly a průšvihy, které ji potkají, nebo které sama způsobuje, jsou stejné v 17ti jako v 27. Navíc skvěle pozoruje a glosuje život kolem sebe,“ říká režisér filmu Můj vysvlečenej deník Martin Dolenský.