Nový Hrad Jimlín

Dnes bych všechny milé čtenáře a čtenářky Chytré ženy ráda pozvala na výlet na jeden, dle mého méně známý zámek. On už jeho název je poměrně zvláštní, alespoň mně to tak připadá. Zámek se totiž jmenuje Nový Hrad. Leží jen kousek od Loun, v obci Jimlín a my ho s manželem navštívili v posledních letech již dokonce dvakrát.

První zmínka pochází ze 14.století, kdy rytíř Záviš z Jimlína nechal nad obcí Jimlín postavit novou kamennou tvrz palácového typu. Samotná tvrz byla zřejmě během stavby hradu zbořena a materiál použit druhotně pro Nový Hrad, jež byl postaven v letech 1465 až 1474 Albrechtem Bezdružickým z Kolowrat. Novým sídlem pak vznikla i nová vět

ev rodu – páni Novohradští z Kolowrat.

Roku 1573 opouští Volf Novohradský z Kolowrat po sto letech navždy rodové sídlo a usazuje se v jižních Čechách, kde zakládá rodinu a zaujímá významná místa po boku posledního Rožmberka, Petra Voka, díky čemuž vzniká zajímavá aliance, neboť dcera Volfa Novohradského Marie Magdaléna se provdává za Rožmberkova synovce, mladého hraběte Jana Zrinského ze Serynu, což mělo představovat možné dědičné nároky na rožmberské dominium. Snaha však skončila neúspěšně – manželství bylo bezdětné a rozlomením rožmberské růže končí moc i sláva Novohradských z Kolowrat.

Ještě za Kolowratů a následně za pánů Strážských z Liběchova, dále za Vřesovců z Vřesovic a Doubravské hory na Touchovicích a Jana z Aldringen proběhla postupná přestavba hradu s chráněnými příkopy a valy na renesanční zámek. Dnešní barokní podobu začal areál Nového Hradu získávat po třicetileté válce přičiněním strahovských premonstrátů i markrabat braniborských. Teprve honosným raně barokním areálem se zámek stal za hraběte Gustava Adolfa z Varrensbachu mezi lety 1670 až 1689. Zajímavými majiteli byli posléze Löweneggové, zvláště pak Anna Barbora von Löwenegg z Tondeur. Po smrti jejího syna Leopolda bylo v roce 1767 zadlužené a zbídačené panství prodáno knížeti Josefu Adamovi ze Schwarzenbergu.

Během nákladné schwarzenberské konzervace sloužil objekt zámku s barokní oborou pro potřeby lovecké knížecí kratochvíle. Teprve napoleonské války ukončily panský život na zámku – v roce 1813 zde byl zřízen vojenský lazaret, posléze sloužil zámek úřednictvu velkostatku a v polovině 19. století byl bez jakýchkoliv výrazných změn adaptován na hospodářské účely. Ač pozemkovými reformami ve 20. letech 20. století ztratil areál pro knížecí rodinu význam, zůstal v držení rodu až do roku 1947, kdy byl zestátněn na základě zákona Lex Schwarzenberg.

Po vyvlastnění v roce 1949 přeměnilo zámek k obrazu svému místní zemědělské družstvo. Tehdy vzalo za své zbývající vybavení a do tohoto období spadá i úplná devastace zámecké kaple a reprezentačních prostor. Dlouhodobě zanedbaná údržba dospěla až k havarijnímu stavu celé památky. Základní, často chaotické záchranné práce započaly až po roce 1986, ale patřičné pozornosti památkářů se Nový Hrad dočkal až po roce 1994, kdy přešel pod správu Okresního úřadu v Lounech.

V současnosti je zámek pro veřejnost přístupný denně krom pondělí od dubna do konce října a je možné si zde projít dva návštěvnické okruhy.

Kahomar - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete