Oběť omylu

My ovšem řešily jiný problém. Když si půjdeme téměř po roce všechny dohromady užít zábavu, popít a zatančit si, tak jak se ty dvě dostanou domů? U nás přespání nepřipadalo v úvahu, kvůli dětem a ženský chtěly pít, ne řídit. Manželům se nechtělo, že prý když mají volno, že si chtějí přispat a ne čekat,
až se jejich ženuška vyřádí.

To by ale nebyl můj muž, aby nenabídl, že ženský potom odveze každou domů. 

Chvíli jsme váhaly, protože na něho zrovna 100% spoleh není. Ale co, riskly jsme to, nemůžeme co ztratit a navíc takhle ve třech se sejdeme maximálně jednou za rok.

Když jsme dorazily na místní zábavu, objednaly jsme si piva a povídaly jsme si, co a kde jsme prožily, jak se máme a co naše děti a rodina. Po pivu následovaly sklenky vína, sem tam panáček vodky. Po několika hodinách jsme toho měly dost a pomalým veselým krokem jsme si to štrádovaly domů k  nám.

Cesta trvala dvojnásobně déle než cesta tam, ale nám to bylo jedno. Ještě nějakou dobu jsem hledala klíče v kabelce, které nakonec jsem vůbec nenašla a zvonila jsem na zvonek ostošest. Naštěstí muž slib dodržel a za chvíli otevřel dveře.

Byly asi dvě hodiny ráno, já jsem šla spát a muž podle slibu jel kamarádky odvézt. Odvezl jednu v pořádku, ovšem s druhou to už bylo horší. Dvakrát musel zastavovat, protože potřebovala zvracet. Naštěstí než dorazila domů, tak trochu vystřízlivěla a muž se uklidnil. Jenže jakmile otevřela dveře auta a chtěla vylézt, tak zakopla a spadla na zem. Přítel jako gentleman vylezl z auta a pomáhal jí na nohy, protože alkohol dělal svoje.

Jenže kamarádka křičela, zpívala a smála se dohromady, že to vzbudilo jejího manžela i sousedy a bylo zle. Asi všichni si mysleli, že ji můj muž obtěžuje a že křičí o pomoc. Přítel tedy zaslechl nadávky na svou adresu, potom začal nadávat taky, pak se začal hádat s kamarádkou a bylo peklo. Kamarádčin muž vylítl z domu, můj přítel dostal pecku do obličeje, než si oba uvědomili, kdo je kdo. Když to zjistili, vyjasnili si to, zasmáli se tomu, ale přítelovo oko dopadlo jinak. Samozřejmě měl monokla jako hrom, ale zase má dokonalou historku, kterou baví všechny okolo. A já vlastně s kamarádkou taky. Díky monoklu se nyní scházíme víc častěji. Takže vlastně za monokl jsme vděční. Toto taky poukazuje na to, jak se někdo může stát obětí omylu. 

AničkaNov - čtenářka
ChytráŽena.cz