Ochrana před plísní v bytech

Zamoření bytu plísněmi vytváří nepříznivý vizuální dojem, ale především může způsobovat vážné zdravotní problémy jeho obyvatelům. Bydlení v místnostech napadených plísněmi znamená čelit minimálně alergickým reakcím, v horším případě mohou být plísně příčinou závažnějších onemocnění, například kožních ekzémů.
 
Vlhkost nepřítel č. 1
Růst plísní v bytech je podmíněn několika faktory, které mají zásadní vliv na jejich výskyt, jsou to dostatečná vlhkost, teplota a živná půda. Většině druhů plísní se dobře daří při teplotách nad 20 stupňů Celsia a relativní vlhkosti kolem 80 procent. Živnou půdu obstarají organické materiály obsažené ve zdivu, malbě, nebo jen uchycené na zdi.
 
Plísně se nejčastěji objevují v domech s nedostatečnými izolacemi a po stavebních úpravách – výměna oken, porušení vodorovné izolace nebo izolačního pláště domu. U bytů také často v případě, kdy sousední byt přestane být vytápěn.

„Při výměně starých oken za nové, lépe tepelně izolující a těsnící, si málokdo uvědomí, že by měl změnit také zaběhnutý systém odvětrání – přes netěsnící stará okna stále probíhala výměna vzduchu v místnosti, aniž by si to kdokoliv uvědomoval,“ říká Miroslav Koubek. „V chladnějších částech interiérů, v místech s nedostatečným odvětráváním, například zdi za nábytkem, a v místech tzv. tepelných mostů pak kondenzují vodní páry, a pokud tento stav trvá delší dobu, plísním již nic nebrání v růstu.“
 
Jak plísně zlikvidovat?
Při odstraňování je třeba plíseň nejprve navlhčit, nejlépe roztokem sanačního přípravku Sanal na zdivo a zhruba po deseti minutách působení ještě za vlhka seškrábnout špachtlí.  „Vhodné je odstranit i plísní zasaženou malbu a ideální je odstranit veškeré plísní zasažené materiály a v případě velmi silného zasažení i vrchní omítku, pokračuje Miroslav Koubek. „Častou chybou je seškrabávat plíseň za sucha, dojde tím k zbytečnému uvolnění jejích zárodků a rozptýlení po bytě, kde budou čekat na vhodné podmínky pro další růst.“

Dalším krokem je nanesení přípravku na likvidaci plísní. Sanační přípravek se nanáší v jedné až ve dvou vrstvách. Sanační přípravky, kde účinnou látkou je kvarterní amoniová sůl, jsou na trh většinou dodávány jako koncentráty, které se ředí vodou v poměru 1:9. V případě velmi silného zasažení plísní, nebo při použití na cihlové zdivo bez omítky, je možné použít silnější roztok (například ředění v poměru 1:5). Menší plochy napadené plísněmi se překryjí tkaninou namočenou v sanačním roztoku a setřou. Po zaschnutí se nátěr zředěným přípravkem 1-2krát opakuje. Celková spotřeba zředěného přípravku aplikovaného popsaným postupem je přibližně 250g/m2.

Po vyschnutí ošetřeného povrchu je nejvhodnější provést nátěr malířským přípravkem s preventivní protiplísňovou přísadou. Zesílí se tak preventivní ochrana bránící dalšímu výskytu plísní.

Zamezení vzniku plísní pomocí speciálních přípravků však není natrvalo, je funkční jen do té doby, než voda odplaví účinné látky. To může trvat rok nebo i několik let. Proto, aby se problém v budoucnosti neopakoval, je třeba se začít zabývat hlavní příčinou vzniku plísní, což znamená odstranit možnost kondenzace vody a vlhnutí zdiva opravou izolací, dodatečným zateplením a dokonalejším odvětráváním.