Vajíčko je vedle kříže a beránka klasickým symbolem Velikonoc. Symbolem začátku nového života, znovuzrození, symbolem zázraku, plodnosti, symbolem jara. V křesťanské kultuře je červené velikonoční vejce symbolem vzkříšení. Podívejme se spolu, kam až sahá jeho historie.

Zmínku o rituálech výměny malovaných vajec najdeme už u starověkých kultur Egypta a Persie, kde se jimi obdarovávali už před 5000 lety! Kořeny malování  vajec sahají dokonce dál, až do pohanských dob prvních národů. Keltové vkládali vejce pomalovaná různými ornamenty do hrobů zemřelých a věřili na jejich magickou moc, vejce je zkrátka od pradávna symbolem nového začátku, nového života.

Nejvýznamnější je tato symbolika pro křesťanství. Stará křesťanská legenda vypráví, jak se Máří Magdaléna vydala k jeskyni, kde bylo uloženo tělo ukřižovaného Ježíše Krista. Hrobku našla prázdnou, rozeběhla se tedy za apoštoly, aby jim oznámila tu radostnou novinu o zmrtvýchvstání Krista. Apoštol Petr se na ni nevěřícně podíval a řekl, že by uvěřil, kdyby vejce, která Máří nese v košíku, zčervenala. A vejce zčervenala na důkaz, že Máří Magdaléna mluví pravdu a Kristus opravdu vstal z mrtvých. Odtud se tedy vzešla tradice o typické barvě velikonoční kraslice – červené.

Velikonoční vejce mohou mít různou podobu. Ta zlatá se poprvé objevila na královských dvorech v období renesance. Byla velmi nákladně zdobena drahokamy a malbami známých malířů. Nejkrásnější a nejnákladnější zlatá vejce vznikala na ruském carském dvoře za vlády cara Alexandra. Právě díky výrobě zlatých vajec pro cara se stal známým klenotník Peter Carl Fabergé.

Asi nejpopulárnější jsou vejce čokoládová. Ta mají svůj původ na francouzském královském dvoře Krále Slunce, Ludvíka XIV., milovníka veškerého dostupného luxusu. Z Francie se tradice pomalu rozšířila do celé Evropy. Dnešní podobu získalo čokoládové vejce až koncem osmnáctého století s rozvojem technologie zpracování kakaových bobů a výroby čokolády.
Tradice darování vajíček a jejich konzumace právě o Velikonocích má svůj původ až v raném středověku. Církev je totiž zakazovala v období půstu jíst. O Velikonocích, kdy je půst ukončen, se nastřádaných vajec lidé zbavovali tak, že se jimi obdarovávali. Nejprve se darovala vajíčka plná, barvená na červeno odvary různých bylin a cibulových slupek. Až mnohem později přišly velikonoční kraslice, vyfouknuté nazdobené skořápky. Tato tradice se nejvíc rozšířila právě u nás – na českém a slovenském venkově. Každý kraj měl přitom svoji originální techniku zdobení. Někde se tradice zachovala dodnes, můžeme obdivovat kraslice zdobené voskem, slámou, vypalované a další techniky.

Jestli je vejce čokoládové, zlaté, skleněné nebo terakotové, malované nebo jen ozdobené jednoduchým obtiskem, stále zůstává symbolem života, jara, bohatství do domu a bohatství duševního. Symbolem naděje a hojnosti pro všechny. Veselé Velikonoce vám všem!