Druhý díl albové trilogie Olympiku „Souhvězdí“ pokračuje s drsňáky. Album vyšlo 31.10. 2014 – přesně rok od vydání „Souhvězdí šílenců“. Skupina Olympic ve studiu Propast pilně natáčela nové album Souhvězdí drsňáků již od konce srpna do poloviny září. A tentokrát to nebude žádný „čajíček“.

Petr Janda sám k albu říká: „Bude znít, alespoň doufám, velmi odlišně od všeho, co jsme kdy udělali. To je zásadní záměr. Bude i drsnější…“ Tentokrát by drsňáci ukazovali na hard rockovou jízdu, které by byl Olympic schopen, ale nakonec tuhle cestu zvolil jen v několika případech, například v písních Leguán nebo Muzikál.

Tak či onak je to nepochybně rockověji znějící deska, s minimem akustických nástrojů i zábavně zarputilými riffy, zahájená a capella popěvkem a doplněná několika vskutku funkčními baladami (např. Němá), především však tažená ráznými kytarovkami. Nechybí ovšem třeba ani Tancovačka, song s berkovským klavírem mile připomínající období Želvy či Rosomáka, navíc doplněný notoricky proslaveným samplem.

Hodně skladeb je svižnou příležitostí pro výborně šlapající rytmiku Broum/Vajgl, Valentovy dobře dávkované klávesy a „Djanga“ Jandu s kytarou u mikrofonu plus. Muzika je výhradně Petra Jandy, o texty se podělil s Alešem Brichtou, Ondřejem Fenclem, Pavlem Chrastinou, Vlastimilem Henychem, Eduardem Krečmarem a Karlem Šípem. Ti vnesli na album rozličně „drsnou“ tématiku, od úspěšné obrany rockera proti pádícím létům přes možnou fackovačku se sokem v milostném zelí až po klukovského kamaráda kriminálníka.

Petr Janda píše, hraje a zpívá písničky přiměřené věku a zkušenostem, kam se vejdou vzpomínky na šedesátá léta, proježděné dny, propařené noci či lásky minulé i současné. Tohle je prostě Olympic: vždy okamžitě poznatelný, stále hodný obdivu, nově spokojeně energický.  

OLYMPIC vydal 31.10. 2014 album Souhvězdí drsňáků